1 Známut pak vám ciníme, bratrí, milost Boží, danou zborum Macedonským,
2 Že v mnohém zkušení rozlicných soužení rozhojnilá radost jejich a preveliká chudoba jejich rozhojnena jest v bohatství uprímnosti jejich.
3 Nebo svedectví jim vydávám, že podle možnosti, ba i nad možnost hotovi byli sdeliti se,
4 Mnohými žádostmi prosíce nás, abychom té milosti jejich a obcování služebnost (v rozdelování toho svatým) na se prijali.
5 A netoliko tak ucinili, jakž jsme se nadáli, ale sami sebe nejprve dali Pánu, a i nám také u vuli Boží,
6 Tak že jsme musili napomenouti Tita, aby jakož byl prve zapocal, tak také i dokonal pri vás milost tuto.
7 A protož jakž ve všech vecech jste hojní, totiž u víre i v reci i v známosti i ve všeliké snažnosti i v lásce vaší k nám, tak i v této milosti hojní budte.
8 Ne jako rozkazuje, toto pravím, ale prícinou jiných snažnosti i vaši uprímou lásku zkušenou ukázati chteje.
9 Nebo znáte milost Pána našeho Jezukrista, že pro vás ucinen jest chudý, jsa bohatý, abyste vy jeho chudobou zbohatli.
10 A k tomut vám radu dávám; nebo jest vám to užitecné, kteríž jste netoliko ciniti, ale i chtíti prve zacali léta predešlého.
11 Protož nyní již to skutkem vykonejte, aby jakož hotové bylo chtení, tak také bylo i vykonání z toho, což máte.
12 Nebo jest-lit prve vule hotová, podle toho, což kdo má, vzácná jest Bohu, ne podle toho, cehož nemá.
13 Nebo ne proto vás ponoukám, aby jiným bylo polehcení, a vám soužení, ale rovnost at jest; nyní prítomne vaše hojnost spomoziž jejich chudobe,
14 Aby potom také jejich hojnost vaší chudobe byla ku pomoci, aby tak byla rovnost;
15 Jakož psáno: Kdo mnoho nasbíral, nic mu nezbývalo, a kdo málo, nemel nedostatku.
16 Ale díka Bohu, kterýž takovouž snažnost k službe vám dal v srdce Titovo,
17 Takže to napomenutí naše ochotne prijal, anobrž jsa v lásce k vám opravdový, sám z své dobré vule šel k vám.
18 Poslalit jsme pak s ním bratra toho, kterýž má velikou chválu v evangelium po všech sborích, [1]
19 (A netoliko to, ale také losem vyvolen jest od církví za tovaryše putování našeho, s touto milostí, kteroužto sloužíme k sláve Pánu a k vyplnení vule vaší,)
20 Varujíce se toho, aby nám nekdo neutrhal pro tu hojnost, kterouž my prisluhujeme,
21 Dobré opatrujíce netoliko pred oblicejem Páne, ale i pred lidmi.
22 Poslali jsme pak s nimi bratra našeho, kteréhož jsme mnohokrát ve mnohých vecech zkusili, že jest pilný, a nyní mnohem pilnejší bude pro mnohé doufání mé o vás.
23 Z strany Tita víte, že jest tovaryš muj, a mezi vámi pomocník muj; a z strany bratrí našich, že jsou poslové církví a sláva Kristova.
24 Protož jistoty lásky vaší a chlouby naší o vás, k nim dokažte, pred oblicejem církví.