1 Šimon Petr, služebník a apoštol Ježíše Krista, tem, kteríž spolu s námi zároven drahé dosáhli víry, pro spravedlnost Boha našeho a Spasitele Jezukrista:
2 Milost vám a pokoj rozmnožen bud skrze známost Boha a Ježíše Pána našeho.
3 Jakož nám od jeho Božské moci všecko, což potrebí bylo k životu a ku zbožnosti, darováno jest, skrze známost toho, kterýž povolal nás k sláve a k ctnosti. [1]
4 Odkudžto veliká nám a drahá zaslíbení dána jsou, tak abyste skrze ne Božského prirození úcastníci ucineni byli, utekše porušení toho, kteréž jest na svete v žádostech zlých. [2]
5 A na to pak vy všecku snažnost svou vynaložíce, prokazujte u víre své ctnost, a v ctnosti umení,
6 V umení pak zdrželivost, a v zdrželivosti trpelivost, v trpelivosti pak zbožnost,
7 V zbožnosti pak bratrstva milování, a v milování bratrstva lásku.
8 Ty zajisté veci když budou pri vás a to rozhojnené, ne prázdné, ani neužitecné postaví vás v známosti Pána našeho Jezukrista. [3]
9 Nebo pri komž není techto vecí, slepýt jest, a toho, což vzdáleno jest, nevida, zapomenuv na ocištení svých starých hríchu.
10 Protož, bratrí, radeji snažte se pevné povolání své i vyvolení uciniti; nebo to ciníce, nepadnete nikdy.
11 Takt zajisté hojné zpusobeno vám bude vjití k vecnému království Pána našeho a Spasitele Jezukrista. [4]
12 Protož nezanedbámt vždycky vám pripomínati tech vecí, ackoli umelí i utvrzení jste v prítomné pravde.
13 Nebot to mám za spravedlivé, dokudž jsem v tomto stánku, abych vás probuzoval napomínáním,
14 Veda, že brzké jest složení stánku mého, jakož mi i Pán náš Ježíš Kristus oznámil.
15 Pricinímt se i o to, abyste vy po odchodu mém casto se na ty veci rozpomínati mohli.
16 Nebo ne nejakých vtipne složených básní následujíce, známu ucinili jsme vám Pána našeho Jezukrista moc a príchod, ale jakožto ti, kteríž jsme ocima svýma videli jeho velebnost.
17 Prijalt jest zajisté od Boha Otce cest a slávu, když se stal k nemu hlas takový od velebné slávy: Tentot jest ten muj milý Syn, v nemž mi se zalíbilo. [5]
18 A ten hlas my jsme slyšeli s nebe pošlý, s ním byvše na oné hore svaté.
19 A mámet prepevnou rec prorockou, kteréžto že šetríte jako svíce, jenž svítí v temném míste, dobre ciníte, až by se den rozednil a dennice vzešla v srdcích vašich,
20 Toto nejprve znajíce, že žádného proroctví Písma svatého výklad nezáleží na rozumu lidském.
21 Nebo nikdy z lidské vule nepošlo proroctví, ale Duchem svatým puzeni jsouce, mluvili svatí Boží lidé.