1 Prišel pak tu náhodou clovek nešlechetný, jehož jméno bylo Seba, syn Bichri, muž Jemini. Ten zatroubil v troubu a rekl: Nemámet my dílu v Davidovi, ani dedictví v synu Izai;obrat se jeden každý k stanum svým, ó Izraeli.
2 A tak všickni muži Izraelští odstoupili od Davida za Sebou synem Bichri, ale muži Judští prídrželi se krále svého od Jordánu až do Jeruzaléma.
3 David pak prišel do domu svého do Jeruzaléma. A vzal král deset ženin, kterýchž byl nechal, aby hlídaly doma, a dal je pod stráž, a choval je, ale nevcházel k nim. A zustaly zavrené až do dne smrti své v vdovství.
4 Potom rekl král Amazovi: Svolej mi muže Judské do tretího dne, ty také se tu postav.
5 A tak odšel Amaza, aby svolal lid Judský, ale prodlil mimo urcitý cas, kterýž mu byl uložil.
6 Protož rekl David Abizai: Již nyní hure nám ciniti bude Seba syn Bichri, nežli Absolon. Vezmi služebníky pána svého, a hon jej, aby sobe nenalezl mest hrazených, a tak ušel by nám s ocí.
7 Tedy táhli za ním muži Joábovi, i Cheretejští, i Peletejští, a všickni udatní vytáhli z Jeruzaléma, aby honili Sebu syna Bichri.
8 A když byli u kamene toho velikého, kterýž jest v Gabaon, Amaza potkal se s nimi. Joáb pak byl opásán po sukni, v kterouž byl oblecen, na níž také mel pripásaný mec k bedrám v pošve své, kterýž snadne vytrhnouti i zase vstrciti mohl.
9 I rekl Joáb Amazovi: Dobre-li se máš, bratre muj? A ujal Joáb pravou rukou Amazu za bradu, aby ho políbil.
10 Ale Amaza nešetril se mece, kterýž byl v ruce Joábove. I ranil ho jím pod páté žebro, a vykydl streva jeho na zem jednou ranou, a umrel. I honili Joáb a Abizai, bratr jeho, Sebu syna Bichri.
11 Tedy stoje tu jeden podlé neho z služebníku Joábových, rekl: Kdokoli preje Joábovi, a kdokoli drží s Davidem, jdi za Joábem.
12 Amaza pak válel se ve krvi prostred cesty. A vida onen, že se zastavoval všecken lid, odvlékl Amazu s cesty do pole, a uvrhl na nej roucho, vida, že každý, kdož šel mimo nej, zastavoval se.
13 A když byl odvlecen z cesty, šel jeden každý za Joábem, aby honili Sebu syna Bichri.
14 (Kterýžto prošel všecka pokolení Izraelská do Abel Betmaacha se všechnemi Berejskými, kteríž se byli shromáždili a šli za ním.)
15 A pritáhše, oblehli jej v Abel Betmaacha, a udelali násyp proti mestu, kteréž se bránilo z bašt; všecken pak lid, kterýž byl s Joábem, usiloval podvrátiti zed.
16 V tom zvolala jedna rozumná žena z mesta: Slyšte, slyšte! Rcete medle Joábovi: Pristup sem, a budu s tebou mluviti.
17 Kterýž když k ní pristoupil, rekla žena: Ty-li jsi Joáb? Odpovedel: Jsem. I rekla jemu: Poslyš slov služebnice své. Odpovedel: Slyším.
18 Protož mluvila, rkuci: Takt jsou rozmlouvali hned s pocátku, rkouce: Bez pochyby žet se ptáti budou Abelských, a tak se spraví.
19 Ját jsem jedno z pokojných a verných Izraelských, ty pak usiluješ zkaziti mesto, a to ješte hlavní mesto v Izraeli. I procež usiluješ sehltiti dedictví Hospodinovo?
20 Tedy odpovedel Joáb a rekl: Odstup, odstup to ode mne, abych sehltiti a zkaziti chtel.
21 Nenít toho, ale muž z hory Efraim, jménem Seba, syn Bichri, pozdvihl ruky své proti králi Davidovi. Vydejte ho samého, a odtrhnemt od mesta. I rekla žena Joábovi: Hle, hlava jeho vyvržena bude tobe pres zed.
22 A tak zjednala to žena ta u všeho lidu moudrostí svou, že stavše hlavu Seby syna Bichri, vyhodili ji Joábovi. Kterýžto když zatroubil v troubu, rozešli se od mesta jeden každý do stanu svých. Joáb také vrátil se do Jeruzaléma k králi.
23 Byl pak Joáb predstaven všemu vojsku Izraelskému, a Banaiáš syn Joiaduv nad Cheretejskými a Peletejskými.
24 Též Aduram byl nad platy, a Jozafat syn Achiluduv byl kanclírem,
25 A Seiáš písarem, Sádoch pak a Abiatar byli knežími.
26 Híra také Jairský byl knížetem Davidovým.