1 Tedy Festus vladarství ujav, po trech dnech prijel z Cesaree do Jeruzaléma.
2 I oznámili jemu nejvyšší knez a prednejší z Židu o Pavlovi, a prosili ho,
3 Žádajíce té milosti proti nemu, aby jej kázal privésti do Jeruzaléma, zálohy ucinivše jemu, aby zabit byl na ceste.
4 A Festus odpovedel, že má Pavel ostríhán býti v Cesaree, a on sám že tudíž tam prijede.
5 Protož (rekl), kteríž z vás mohou, necht tam také se vypraví spolu se mnou, a jest-li jaká vina na tom muži, nechat nan žalují.
6 A pobyv mezi nimi nic více než deset dní, jel do Cesaree. A druhého dne posadiv se na soudné stolici, kázal Pavla privésti.
7 Kterýžto když byl priveden, obstoupili jej ti, jenž byli prišli z Jeruzaléma, Židé, mnohé a težké žaloby proti Pavlovi vedouce, kterýchž nemohli dovésti,
8 Nebo Pavel pri všem mírnou zprávu dával, že ani proti Zákonu Židovskému, ani proti chrámu, ani proti císari nic neprovinil.
9 Ale Festus, chteje se Židum zalíbiti, odpovedev, rekl Pavlovi: Chceš-li jíti do Jeruzaléma a tam o to souzen býti prede mnou?
10 I rekl Pavel: Pred stolicí císarovou chci státi a tam souzen býti. Židum jsem nic neublížil, jakož i ty dobre to víš.
11 Nebo jestližet jim v cem ubližuji, aneb neco smrti hodného jsem spáchal, neodpírámt umríti; a paklit nic toho pri mne není, z cehož mne oni viní, žádnýt mne jim nemuže dáti. K císari se odvolávám.
12 Tedy Festus promluviv s radou, odpovedel: K císaris se odvolal? K císari pujdeš.
13 A po nekolika dnech král Agrippa a Bernice prijeli do Cesaree, aby pozdravili Festa.
14 A když tu za mnoho dní pobyli, oznámil Festus králi o Pavlove pri, rka: Muž jeden ostaven jest od Felixa v vezení,
15 O kterémž, když jsem byl v Jeruzaléme, oznámili mi prední kneží a starší Židovští, žádajíce na nej ortele.
16 Kterýmž jsem odpovedel, že není obycej Rímanum vydati cloveka na smrt, prve nežli by ten, na kohož se žaloba deje, prítomné mel žalobníky a volnost k odpovídání na to, z cehož by byl obvinován.
17 A protož když se byli sem sešli, hned beze všeho meškání, druhý den posadiv se na soudné stolici, rozkázal jsem privésti toho muže.
18 Jehožto žalobníci tu stojíce, z niceho takového nevinili ho, cehož jsem já se domníval.
19 Ale o nejaké otázky pri tom svém náboženství meli s ním nesnáz, a o jakémsi Ježíšovi mrtvém, o kterémž jistil Pavel, že jest živ.
20 Já pak maje tu pri v pochybnosti, rekl jsem jemu, chtel-li by jíti do Jeruzaléma, a tam o ty veci souzen býti.
21 A když se on odvolal, aby byl chován k soudu Augustovu, kázal jsem ho hlídati, až bych jej poslal k císari.
22 Tedy Agrippa rekl k Festovi: Chtelt bych i já rád cloveka toho slyšeti. A on rekl: Zítra ho uslyšíš.
23 Nazejtrí pak, když prišel Agrippa a Bernice s velikou slavou, a vešli na sín s hejtmany a s lidmi nejznamenitejšími mesta toho, k rozkázání Festovu priveden jest Pavel.
24 I rekl Festus: Králi Agrippo a všickni, kteríž jste tuto s námi, vidíte tohoto, za nejžto všecko množství Židu prosili mne, i v Jeruzaléme i zde, kricíce, že takový nemá více živ býti.
25 Já pak shledav to, že nic hodného smrti neucinil, však když se sám k Augustovi odvolal, umínil jsem jej tam poslati.
26 O nemž, co bych jistého napsal pánu svému, nevím. Protož jsem jej ted privedl pred vás, a zvlášte pred tebe, králi Agrippo, abych vyptaje se, vedel, co psáti.
27 Nebo zdá mi se to neslušné býti poslati vezne a pre jeho neoznámiti.