1 Léta tretího kralování Balsazara krále ukázalo mi se videní, mne Danielovi po onom, kteréž se mi ukázalo na pocátku.
2 I videl jsem u videní, (tehdáž pak, když jsem videl, byl jsem v Susan, na hrade, kterýž jest v krajine Elam), videl jsem, pravím, byv u potoka Ulai.
3 A pozdvih ocí svých, videl jsem, a aj, u toho potoka stál skopec jeden, kterýž mel dva rohy. A ti dva rohové byli vysocí, a však jeden vyšší než druhý, ale ten vyšší zrostl posléze.
4 Videl jsem skopce toho, an trkal k západu, pulnoci a poledni, jemuž žádná šelma odolati nemohla, aniž kdo co mohl vytrhnouti z moci jeho; procež cinil podlé vule své, a to veci veliké.
5 A když jsem to rozvažoval, aj, kozel pricházel od západu na svrchek vší zeme, a žádný se ho nedotýkal na zemi, a ten kozel mel roh znamenitý mezi ocima svýma.
6 A prišel až k tomu skopci majícímu dva rohy, kteréhož jsem byl videl stojícího u potoka, a pribehl k nemu v prchlivosti síly své.
7 Videl jsem také, an dotrel na toho skopce, a rozlítiv se proti nemu, uderil jej, tak že zlámal oba rohy jeho, a nebylo síly v skopci k odpírání jemu. A poraziv ho na zemi, pošlapal jej, aniž byl, kdo by vytrhl skopce z moci jeho.
8 Kozel pak velikým ucinen jest velmi. A když se ssilil, zlámal se roh ten veliký, i zrostli znamenití ctyri místo neho, na ctyri strany sveta.
9 Z tech pak jednoho vyšel roh jeden malický, a zrostl velmi ku poledni a východu, a k zemi Judské.
10 A zpjal se až k vojsku nebeskému, a svrhl na zemi nekteré z vojska toho i z hvezd, a pošlapal je.
11 Anobrž až k vojska toho knížeti zpjal se, nebo od neho zastavena byla ustavicná obet, a zavržen príbytek svatyne Boží,
12 Tak že vojsko to vydáno v prevrácenost proti ustavicné obeti, a povrhlo pravdu na zemi, a což cinilo, štastne mu se darilo.
13 Tedy slyšel jsem jednoho svatého mluvícího, a rekl ten svatý tomu, kterýž tajné veci v poctu maje, mluví: Dokudž toto videní o obeti ustavicné, a prevrácenost na zpuštení privodící trvati bude, a svaté služby vydávány budou i vojsko v pošlapání?
14 A rekli mi: Až do dvou tisíc a trí set veceru a jiter, a prijdou k obnovení svému svaté služby.
15 Stalo se pak, že když jsem já Daniel hledel na to videní, a ptal jsem se na rozum jeho, aj, postavil se podlé mne na pohledení jako muž.
16 Slyšel jsem také hlas lidský mezi Ulaiem, kterýžto zavolav, rekl: Gabrieli, vylož tomuto videní to.
17 I prišel ke mne, kdež jsem stál, a když prišel, zhrozil jsem se, a padl jsem na tvár svou. I rekl ke mne: Pozoruj, synu clovecí; nebo v casu uloženém videní toto se naplní.
18 Když pak on mluvil se mnou, usnul jsem tvrde, leže tvárí svou na zemi. I dotekl se mne, a postavil mne tu, kdež jsem byl stál,
19 A rekl: Aj, já oznámím tobe to, což se díti bude až do vykonání hnevu toho; nebo v uloženém casu konec bude.
20 Skopec ten, kteréhož jsi videl, an mel dva rohy, jsou králové Médský a Perský.
21 Kozel pak ten chlupatý jest král Recký, a roh ten veliký, kterýž jest mezi ocima jeho, jest král první.
22 Že pak zlámán jest, a povstali ctyri místo neho, ctvero království z svého národu povstane, ale ne s takovou silou.
23 Pri dokonání pak království jejich, když na vrch vzejdou nešlechetníci, povstane král nestydatý a chytrý.
24 Jehož síla zmocní se, ackoli ne jeho silou, tak že ku podivení hubiti bude, a štastne se mu povede, až i vše vykoná; nebo hubiti bude silné i lid svatý.
25 A obmyslností svou štastne svede lest v predsevzetí svém, a v srdci svém zvelebí sebe, a v cas pokoje zhubí mnohé; nadto i proti knížeti knížat se postaví, a však bez rukou potrín bude.
26 Videní pak to vecerní a jitrní, o nemž povedíno, jest jistá pravda; procež ty zavri to videní, nebo jest mnohých dnu.
27 Tedy já Daniel zchuravel jsem, a nemocen jsem byl nekolik dnu. Potom povstav, konal jsem povinnost od krále porucenou, byv predešen nad tím videním, cehož však žádný na mne neseznal.