1 Léta prvního Daria syna Asverova z semene Médského, kteréhož ucinen jest králem v království Kaldejském,
2 Léta prvního kralování jeho já Daniel porozumel jsem z knih poctu let, o nichž se stalo slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku, že se vyplní zpuštení Jeruzaléma sedmdesátého léta.
3 A obrátil jsem tvár svou ku Pánu Bohu, hledaje ho modlitbou a pokornými prosbami, v postu, v žíni a popele.
4 I modlil jsem se Hospodinu Bohu svému, a vyznávaje se, rekl jsem: Prosím , Pane Bože silný, veliký a všeliké cti hodný, ostríhající smlouvy a dobrotivosti k tem, kteríž te milují, a ostríhají prikázaní tvých.
5 Zhrešilit jsme a prevrácene jsme cinili, bezbožnost jsme páchali, a protivili jsme se, a odvrátili od prikázaní tvých a soudu tvých.
6 Aniž jsme poslouchali služebníku tvých proroku, kteríž mluvívali ve jménu tvém králum našim, knížatum našim a otcum našim, i všemu lidu zeme.
7 Tobet, ó Pane, prísluší spravedlnost, nám pak zahanbení tvári, jakž se to deje nyní mužum Judským a obyvatelum Jeruzalémským, a všechnem Izraelským, blízkým i dalekým, ve všech zemích, kamž jsi je zahnal pro prestoupení jejich, jímž prestupovali proti tobe.
8 Námt, ó Hospodine, sluší zahanbení tvári, králum našim, knížatum našim a otcum našim, nebot jsme zhrešili proti tobe,
9 Pánu Bohu pak našemu milosrdenství a slitování, ponevadž jsme se protivili jemu,
10 A neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha našeho, abychom chodili v nauceních jeho, kteréž predkládal pred oci naše skrze služebníky své proroky.
11 Nýbrž všickni Izraelští prestoupili zákon tvuj a odvrátili se, aby neposlouchali hlasu tvého; protož vylito jest na nás to prokletí a klatba, kteráž jest zapsána v zákone Mojžíše služebníka Božího, nebo jsme zhrešili proti nemu. [1]
12 Procež splnil slovo své, kteréž mluvil proti nám a proti soudcum našim, kteríž nás soudili, a uvedl na nás toto zlé veliké, jehož se nestalo pode vším nebem, jakéž se stalo v Jeruzaléme.
13 Tak jakž zapsáno jest v zákone Mojžíšove, všecko to zlé prišlo na nás, a však ani tak jsme se nekorili pred tvárí hnevivou Hospodina Boha našeho, abychom se odvrátili od nepravostí svých, a šetrili pravdy jeho.
14 Protož neobmeškal Hospodin s tím zlým, ale uvedl je na nás; nebo spravedlivý jest Hospodin Buh náš ve všech skutcích svých, kteréž ciní, jehož hlasu poslušni jsme nebyli.
15 Nyní však, ó Pane Bože náš, kterýž jsi vyvedl lid svuj z zeme Egyptské rukou silnou, a zpusobils sobe jméno, jakéž jest dnešního dne, zhrešili jsme, bezbožne jsme cinili.
16 Ó Pane, podlé vší tvé dobrotivosti necht se, prosím, odvrátí hnev tvuj a prchlivost tvá od mesta tvého Jeruzaléma, hory svatosti tvé; nebo pro hríchy naše a pro nepravosti otcu našich Jeruzalém a lid tvuj v pohanení jest u všech, kteríž jsou vukol nás.
17 Nyní tedy, ó Bože náš, vyslyš modlitbu služebníka svého, a pokorné prosby jeho, a zasvet tvár svou nad svatyní svou spuštenou, pro Pána.
18 Naklon, Bože muj, ucha svého a slyš, otevri oci své a viz zpuštení naše i mesta, kteréž jest nazváno od jména tvého; nebo ne pro nejaké naše spravedlnosti padajíce, pokorne prosíme tebe, ale pro milosrdenství tvá mnohá.
19 Vyslyšiž, ó Pane, Pane, odpust, Pane, pozoruj a ucin; neprodlévejž pro sebe samého, muj Bože, nebo od jména tvého nazváno jest mesto toto i lid tvuj.
20 Ješte jsem mluvil a modlil se, a vyznával hrích svuj i hrích lidu svého Izraelského, a padna, pokorne jsem se modlil pred tvárí Hospodina Boha svého, za horu svatosti Boha svého,
21 Ješte, pravím, mluvil jsem pri modlitbe, a muž ten Gabriel, kteréhož jsem videl v tom videní na pocátku, rychle priletev, dotekl se mne v cas obeti vecerní.
22 A slouže mi k srozumení, mluvil se mnou a rekl: Danieli, nyní jsem vyšel, abych te naucil vyrozumívati tajemstvím.
23 Pri pocátku pokorných proseb tvých vyšlo slovo, a já jsem prišel, atbych je oznámil, nebo jsi velmi milý; procež pozoruj slova toho, a rozumej videní tomu.
24 Sedmdesáte téhodnu odecteno jest lidu tvému a mestu svatému tvému k zabránení prevrácenosti a k zapecetení hríchu, i vycištení nepravosti a k privedení spravedlnosti vecné, a k zapecetení videní i proroctví, a ku pomazání Svatého svatých.
25 Veziž tedy a rozumej, že od vyjití výpovedi o navrácení a o vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vývody bude téhodnu sedm, potom téhodnu šedesáte dva, když již zase vzdelána bude ulice a príkopa, a ti casové budou prenesnadní. [2]
26 Po téhodnech pak tech šedesáti a dvou zabit bude Mesiáš, však jemu to nic neuškodí; nýbrž to mesto i tu svatyni zkazí, i lid ten svuj budoucí, tak že skoncení jeho bude hrozné, ano i do vykonání boje bude boj stálý všelijak do vyplénení.
27 Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni posledním, u prostred pak toho téhodne uciní konec obeti zápalné i obeti suché; a skrze vojsko ohavné, až do posledního a uloženého poplénení hubící, na poplénené vylito bude zpuštení.