1 Ostríhej mesíce Abib, abys slavil Fáze Hospodinu Bohu svému, nebo toho mesíce Abib vyvedl te Hospodin Buh tvuj z Egypta v noci. [1]
2 A obetovati budeš Fáze Hospodinu Bohu svému z bravu i skotu na míste, kteréž by vyvolil Hospodin, aby tam prebývalo jméno jeho.
3 Nebudeš v nem jísti nic kvašeného. Za sedm dní jísti budeš presnice, chléb trápení, (nebo s chvátáním vyšel jsi z zeme Egyptské), abys pamatoval na den, v kterémž jsi vyšel z zeme Egyptské, po všecky dny života svého.
4 Aniž spatrín bude u tebe kvas ve všech koncinách tvých za sedm dní, a nezustane nic pres noc masa toho, kteréž bys obetoval u vecer toho dne prvního, až do jitra.
5 Nebudeš moci obetovati Fáze v každém meste svém, kteréž Hospodin Buh tvuj dává tobe,
6 Ale na míste, kteréž by vyvolil Hospodin Buh tvuj, aby prebývalo tam jméno jeho, tu obetovati budeš Fáze, a to u vecer, pri západu slunce v jistý cas vyjití tvého z Egypta.
7 Péci pak budeš a jísti na míste, kteréž by vyvolil Hospodin Buh tvuj, a ráno navracuje se, pujdeš do stanu svých.
8 Šest dní jísti budeš presnice, dne pak sedmého bude slavnost Hospodinu Bohu tvému; nicehož v ní delati nebudeš.
9 Sedm téhodnu secteš sobe; od zacátku žne zacneš pocítati sedm téhodnu.
10 Tehdy slaviti budeš slavnost téhodnu Hospodinu Bohu svému; sec budeš moci býti, to dáš dobrovolne vedlé toho, jakžt by požehnal Hospodin Buh tvuj.
11 I veseliti se budeš pred Hospodinem Bohem svým, ty i syn tvuj i dcera tvá, služebník tvuj a devka tvá, i Levíta, kterýž by byl v branách tvých, a príchozí, sirotek i vdova, kteríž by byli u prostred tebe, na míste, kteréž by vyvolil Hospodin Buh tvuj k prebývání tam jména svého.
12 A tak rozpomínati se budeš, že jsi byl služebníkem v Egypte, když ostríhati a vykonávati budeš ustanovení tato.
13 Slavnost stanu svetiti budeš za sedm dní, když shromáždíš s pole svého a z vinice své.
14 I budeš se veseliti v slavnosti své, ty i syn tvuj i dcera tvá, služebník tvuj a služebnice tvá, Levíta i príchozí, sirotek i vdova, kteríž by byli v branách tvých.
15 Sedm dní svátek svetiti budeš Hospodinu Bohu svému na míste, kteréž by vyvolil Hospodin, když požehná tobe Hospodin Buh tvuj ve všech úrodách tvých, a ve všeliké práci rukou tvých, a tak budeš vesel.
16 Trikrát v roce postaví se každý pohlaví mužského pred Hospodinem Bohem tvým na míste, kteréž by vyvolil, na slavnost presnic, na slavnost téhodnu a na slavnost stanu, a neukážet se pred Hospodinem prázdný;
17 Každý podlé daru sobe daného, vedlé požehnání Hospodina Boha tvého, jehož on udelil tobe.
18 Soudce a správce ustanovíš sobe ve všech mestech svých, kteráž Hospodin Buh tvuj dá tobe v každém pokolení tvém, kteríž souditi budou lid soudem spravedlivým.
19 Neuchýlíš soudu, a nebudeš šetriti osoby, aniž prijmeš daru; nebo dar oslepuje oci moudrých, a prevrací slova spravedlivých.
20 Spravedlive spravedlnosti následovati budeš, abys živ byl, a dedicne vládl zemí,kterouž Hospodin Buh tvuj dává tobe.
21 Nevysadíš sobe háje jakýmkoli drívím u oltáre Hospodina Boha svého, kterýž udeláš sobe, [2]
22 Ani vyzdvihneš sobe modly, což v ohavnosti má Hospodin Buh tvuj.