1 Nebudeš obetovati Hospodinu Bohu svému vola aneb dobytcete, na nemž by vada byla, aneb jakákoli vec zlá, nebo ohavnost jest Hospodinu Bohu tvému.
2 Bude-li nalezen u prostred tebe v nekterém meste tvém, kteráž Hospodin Buh tvuj dá tobe, muž aneb žena, ješto by se dopouštel zlého pred ocima Hospodina Boha tvého, prestupuje smlouvu jeho,
3 A odejda, sloužil by bohum cizím, a klanel by se jim, bud slunci neb mesíci, aneb kterému rytírstvu nebeskému, cehož jsem neprikázal,
4 A bylo by povedíno tobe, a slyšel bys o tom, tedy vyptáš se pilne na to, a jestliže bude pravda a vec jistá, že by se stala taková ohavnost v Izraeli:
5 Bez lítosti vyvedeš muže toho aneb ženu tu, kteríž to zlé páchali, k branám svým, muže toho aneb ženu, a kamením je uházíš, at zemrou.
6 V ústech dvou aneb trí svedku zabit bude ten, kdož umríti má, nebudet pak zabit podlé vyznání svedka jednoho.
7 Ruka svedku nejprv bude proti nemu k zabití jeho, a potom ruce všeho lidu, a tak odejmeš zlé z prostredku svého.
8 Bylo-li by pri soudu neco nesnadného, mezi krví a krví, mezi prí a prí, mezi ranou a ranou, v jakékoli rozepri v branách tvých, tedy vstana, pujdeš k místu, kteréž by vyvolil Hospodin Buh tvuj,
9 A prijdeš k knežím Levítského pokolení aneb k soudci, kterýž by tehdáž byl, i budeš se jich ptáti, a oznámít výpoved soudu.
10 Uciníš tedy vedlé naucení, kteréž by vynesli z místa toho, kteréž by vyvolil Hospodin, a hled, abys všecko, cemuž by te ucili, tak vykonal.
11 Podlé vyrcení zákona, kterémuž by te naucili, a podlé rozsudku, kterýžt by vypovedeli, uciníš; neuchýlíš se od slova sobe oznámeného ani na pravo ani na levo.
12 Jestliže by pak kdo v zpouru se vydal, tak že by neposlechl kneze postaveného tam k službe pred Hospodinem Bohem tvým, aneb soudce, tedy at umre clovek ten, a odejmeš zlé z Izraele,
13 Aby všecken lid uslyšíce, báli se, a více v zpouru se nevydávali.
14 Když vejdeš do zeme, kterouž Hospodin Buh tvuj dá tobe, abys ji dedicne obdržel, a budeš v ní bydliti, a rekneš: Ustanovím nad sebou krále, jako i jiní národové mají, kteríž jsou vukol mne:
15 Toho toliko ustanovíš nad sebou krále, kteréhož by vyvolil Hospodin Buh tvuj. Z prostredku bratrí svých ustanovíš nad sebou krále; nebudeš moci ustanoviti nad sebou cloveka cizozemce, kterýž by nebyl bratr tvuj.
16 A však at nemívá mnoho konu, a at neobrací zase lidu do Egypta, z príciny rozmnožení konu, zvlášte ponevadž Hospodin vám rekl: Nevracujte se zase cestou touto více.
17 Nebudet také míti mnoho žen, aby se neodvrátilo srdce jeho; stríbra také aneb zlata at sobe príliš nerozmnožuje.
18 Když pak dosedne na stolici království svého, vypíše sobe pripomenutý zákon tento do knihy z té, kteráž bude pred oblícejem kneží Levítských.
19 A bude jej míti pri sobe, a císti jej bude po všecky dny života svého, aby se naucil báti Hospodina Boha svého, a aby ostríhal všech slov zákona tohoto i ustanovení tech, a cinil je,
20 Aby nepozdvihlo se srdce jeho nad bratrí jeho, a neuchýlilo se od prikázaní na pravo aneb na levo, aby dlouho živ byl v království svém, on i synové jeho u prostred Izraele.