1 Téhož dne dal král Asverus Ester královne dum Amana neprítele Židovského, a Mardocheus prišel pred krále, (nebo oznámila Ester, co by jí on byl).
2 Kdežto král snav prsten svuj, kterýž vzal od Amana, dal jej Mardocheovi. Ester pak ustanovila Mardochea nad domem Amanovým.
3 Potom ješte Ester mluvila pred králem, padši k nohám jeho, a s plácem pokorne ho prosila, aby zrušil nešlechetnost Amana Agagského a jeho úklady, kteréž smyslil proti Židum.
4 (Tedy vztáhl král k Estere berlu zlatou, a Ester vstavši, postavila se pred králem.)
5 A rekla: Jestliže se králi za dobré vidí, a nalezla-li jsem milost pred tvárí jeho, a jestliže se ta vec králi slušná býti vidí, a já jsem-li príjemná pred ocima jeho: necht j\par psáno, aby byli zrušeni listové ti, a tak úkladové Amana syna Hammedatova Agagského, kteréž rozepsal, aby vyhladili Židy, což j\par jich ve všech krajinách královských.
6 Nebo jak bych se mohla dívati na to zlé, kteréž by potkalo lid muj? A jak bych mohla hledeti na zhoubu rodiny své?
7 I rekl král Asverus Ester královne a Mardocheovi Židu: Ej, dum Amanuv dal jsem Estere, jeho pak obesili na šibenici, proto že vztáhnouti chtel ruku svou na Židy.
8 Vy tedy pište Židum, jakž se vám za dobré zdá, jménem královským, a zapecette prstenem královským. (Nebo což se píše jménem krále, a zapecetí prstenem královským, nemuže zpátkem jíti.)
9 Takž svolali písare královské v ten cas mesíce tretího, jenž j\par mesíc Siban, dvadcátého tretího dne téhož mesíce, a psáno j\par všecko tak, jakž prikázal Mardocheus, k Židum a knížatum, i vývodám a hejtmanum krajin, kteréž jsou od Indie až do zeme Mourenínské, sto dvadceti sedm krajin, do každé krajiny písmem jejím, každému národu jazykem jeho, též i Židum písmem jejich a jazykem jejich.
10 A když napsal jménem krále Asvera a zapecetil prstenem královským, rozeslal listy po poslích, kteríž jezdívali na koních rychlých a mezcích mladých:
11 Že j\par povolil král Židum, kterížby v kterémkoli meste byli, aby shromáždíce se, zastávali života svého, a aby hubili, mordovali a plénili všecka vojska národu i krajiny, útok cinících na ne, na deti jejich i ženy jejich, a koristi jejich aby rozbitovali.
12 Jednoho a téhož dne ve všech krajinách krále Asvera, totiž trináctého, mesíce dvanáctého, jenž j\par mesíc Adar.
13 Summa toho psání: Aby vyhlášeno bylo v jedné každé krajine, a oznámeno všechnem národum, aby Židé byli hotovi ke dni tomu ku pomste nad neprátely svými.
14 Tedy poslové, kteríž jezdívali na koních prudkých a na mezcích, vyjeli snažným a rychlým behem s porucením královským, a vyhlášeno j\par to v Susan, meste královském.
15 Mardocheus pak vycházel od oblíceje královského v rouše královském z postavce modrého a bílého, v korune zlaté veliké a v plášti kmentovém a šarlatovém, a mesto Susan plésalo a veselilo se.
16 Nebo Židum vzešlo svetlo a radost, i veselé a sláva.
17 Ano i v každé krajine i v každém meste, na kteréžkoli místo porucení královské a výpoved jeho došla, veselé a radost meli Židé, hody a dobrou vuli, a mnozí z národu jiných pristupovali k Židum; nebo pripadl na ne strach Židovský.