1 Potom dvanáctého mesíce, (jenž j\par mesíc Adar), trináctého dne téhož mesíce, když prišel cas porucení královského a výpovedi jeho, aby se vyplnila, v ten den, v kterýž se nadáli neprátelé Židovští, že budou panovati nad nimi, stalo se na odpor, že panovali Židé nad temi, kteríž je v nenávisti meli.
2 Nebo se byli shromáždili Židé v mestech svých, po všech krajinách krále Asvera, aby vztáhli ruku na ty, kteríž hledali jejich zlého. A žádný pred nimi neostál, nebo pripadl strach jejich na všecky národy.
3 A všickni hejtmané krajin, i knížata a vývodové, i správcové díla královského v poctivosti meli Židy; nebo strach Mardocheuv na ne pripadl.
4 Byl zajisté Mardocheus veliký v dome královském, a rozcházela se pov\par o nem po všech krajinách; nebo muž ten Mardocheus vždy více rostl.
5 A tak zbili Židé všecky neprátely své, mecem hubíce, mordujíce a vyhlazujíce je, a nakládajíce s temi, kteríž je v nenávisti meli, podlé líbosti své.
6 Ano i v Susan meste královském zmordovali Židé a vyhladili pet set mužu.
7 A Parsandata, Dalfona i Aspata,
8 A Porata, Adalia i Aridata,
9 I Parimasta, Arisai i Aridai a Vajezata,
10 Deset synu Amana syna Hammedatova, neprítele Židovského, zmordovali. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.
11 Dne toho, když se donesl krále pocet zmordovaných v Susan meste královském,
12 Rekl král Estere královne: V Susan meste královském zmordovali Židé a vyhladili pet set mužu, a deset synu Amanových. Co pak ucinili v jiných krajinách královských? Již tedy jaká j\par žádost tvá? A dánot bude. Aneb která prosba tvá ješte? A stanet se.
13 Odpovedela Ester: jestliže se králi za dobré vidí, necht j\par dopušteno ješte zítra Židum, kteríž jsou v Susan, uciniti podlé výpovedi dnešní, a deset synu Amanových zvešeti na šibenici.
14 I prikázal král, aby se tak stalo. Tedy vyhlášena j\par výpoved v Susan, a tak deset synu Amanových zvešeli.
15 A shromáždivše se Židé, kteríž byli v Susan, také i ctrnáctého dne mesíce Adar, zmordovali v Susan tri sta mužu. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.
16 Jiní také Židé, kteríž byli v krajinách královských, shromáždivše se, a zastávajíce života svého, tak odpocinuli od neprátel svých. Zmordovali pak tech, jenž je v nenávisti meli, sedmdesáte pet tisíc. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.
17 Stalo se to dne trináctého mesíce Adar. I odpocinuli ctrnáctého dne téhož mesíce, a ucinili sobe v ten den hody a veselé. [1]
18 Ale Židé, kteríž byli v Susan, shromáždili se trináctého dne téhož mesíce a též ctrnáctého, a odpocinuli patnáctého, a ucinili sobe na ten den hody a veselé.
19 Protož Židé, kteríž bydlí ve vsech a v mesteckách nehrazených, svetí den ctrnáctý mesíce Adar, majíce veselé, hody a dobrou vuli, a posílajíce cástky pokrmu jedni druhým.
20 Nebo rozepsal Mardocheus ty veci, a rozeslal listy ke všem Židum, kteríž byli ve všech krajinách krále Asvera, blízkým i dalekým,
21 Ustavuje jim, aby slavili den ctrnáctý mesíce Adar, a den patnáctý téhož mesíce každého roku,
22 Podlé dnu tech, v nichž odpocinuli Židé od neprátel svých, a mesíce toho, kterýž se jim obrátil z zámutku v radost, a z kvílení v dobrou vuli, aby ty dni slavili, hodujíce a veselíce se, a posílajíce cástky pokrmu jeden druhému, i dary chudým.
23 I prijali to všickni Židé, že budou ciniti to, což zacali, a což jim psal Mardocheus:
24 Jak Aman syn Hammedatuv Agagský, protivník všech Židu, ukládal o Židech, aby je vyhubil a uvrhl pur, totiž los, k setrení a zahlazení jejich.
25 Ale jak ona vešla pred oblícej krále, porucil král v listech, aby obráceni byli úkladové jeho nešlechetní, kteréž vymyslil proti Židum, na hlavu jeho, a aby ho obesili i syny jeho na šibenici.
26 I nazvali ty dny Purim, totiž losu, od jména toho pur. A tak z príciny všech slov listu toho, a což videli pri tom, i což prišlo k nim,
27 Ustavili a prijali Židé na sebe i na síme své, i na všecky pripojené k sobe, aby to nepominulo, že budou slaviti ty dva dni podlé vypsání jejich, a podlé urcitého casu jejich každého roku.
28 A že ti dnové budou pametní a slavní v každém veku, rodine, krajine a meste; k tomu, že ti dnové Purim nepominou z prostredku Židu, a památka jejich neprestane u potomku jejich.
29 Psala také Ester královna, dcera Abichailova, i Mardocheus Žid pro vetší upevnení psání z strany dnu Purim po druhé.
30 A on rozeslal to psání ke všem Židum, do sta dvadcíti sedmi krajin království Asverova, vzkazuje jim pozdravení,
31 Aby tuze drželi dny ty Purim v urcité casy jich, jakž je narídil jim Mardocheus Žid a Ester královna, a jakž to prijali na sebe a na síme své, na pamet postu a kriku jejich.
32 A tak výpoved Estery potvrdila ustanovení dnu Purim, což zapsáno j\par v knize této.