1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, rka:
2 Hle, povolal jsem ze jména Bezeleele, syna Uri, syna Hur, z pokolení Judova.
3 A naplnil jsem ho duchem Božím, moudrostí a rozumností, i umením všelijakého remesla, [1]
4 Aby vtipne smysliti umel, což by koli remeslne udeláno býti mohlo z zlata a z stríbra i z medi.
5 I v rezání kamení drahého k vsazování, i v umelém vysazování na dreve aby delal všelijaké dílo.
6 A aj, já pridal jsem jemu Aholiaba, syna Achisamechova, z pokolení Dan. A v srdci každého vtipného složil jsem moudrost, aby spravili vše, což jsem prikázal tobe:
7 Stánek úmluvy a truhlu svedectví, a slitovnici, kteráž má býti na ní, i všelijaké nádobí stánku;
8 Stul také a nádoby k nemu, i svícen cistý se všemi nádobami jeho, a oltár pro kadení;
9 Též oltár k zápalum se všemi nádobami jeho, a umyvadlo s podstavkem jeho;
10 I roucha k službe, i roucha svatá Aronovi knezi, i roucha synu jeho, aby mi úrad knežský konali;
11 I olej pomazání a kadidlo vonné do svatyne. Všecko tak, jakž jsem prikázal tobe, udelají.
12 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, rka:
13 Ty pak mluv k synum Izraelským a rci: A však sobot mých ostríhati budete. Nebo to znamením jest mezi mnou a vámi po rodech vašich, aby známo bylo, že já jsem Hospodin, kterýž vás posvecuji.
14 Protož ostríhati budete soboty, nebo svatá jest vám. Kdož by ji poškvrnil, smrtí umre; a kdo by koli delal v ní dílo, vyhlazena bude ta duše z prostredku lidu svého. [2]
15 Šest dní deláno bude dílo, ale v den sedmý sobota odpocinutí jest, svatost Hospodinu. Každý, kdož by delal dílo v den sobotní, smrtí umre.
16 Protož ostríhati budou synové Izraelští soboty, tak aby svetili sobotu po rodech svých smlouvou vecnou.
17 Mezi mnou a syny Izraelskými za znamení jest na vecnost; nebo šest dní cinil Hospodin nebe i zemi, v den pak sedmý prestal a odpocinul. [3]
18 I dal Pán Mojžíšovi po dokonání techto recí s ním na hore Sinai dve dsky svedectví, dsky kamenné, psané prstem Božím.