© 2019 Nadace Urantia
| Kapitola 35. Boží Synové lokálního vesmíru |
Index
Více verzí |
Kapitola 37. Osobnosti lokálního vesmíru |
36:0.1 ŽIVOT nevzniká samovolně. Život se vytváří podle plánů, které připravují (neodhalení) Architekti Bytí a na obyvatelných planetách se objeví tak, že je buď přímo importován, anebo je výsledkem působení Nositelů Života lokálních vesmírů. Tito nositelé života patří mezi nejzajímavější a nejvšestrannější bytosti z celé různorodé rodiny vesmírných Synů. Jim je svěřeno navrhování a přeprava života tvora na planetární sféry. A po zasazení tohoto života na nových světech tam zůstávají velmi dlouhou dobu, aby pečovali o jeho vývoj.
36:1.1 Přestože Nositelé Života patří do rodiny božského synovstva, jsou zvláštním a pozoruhodným typem vesmírných Synů. Oni jsou jedinou skupinou inteligentního života v lokálním vesmíru, na jehož tvoření se podílejí vládci supervesmíru. Nositelé Života jsou potomci tří předexistencionálních osobností: Syna Tvořitele, Vesmírného Mateřského Ducha a určeného jednoho ze tří Věčně Moudrých, řídícího osudy daného supervesmíru. Tito Věčně Moudří, kteří sami mohou rozhodnout o zaniknutí života, se podílejí na vytvoření Nositelů Života, kterým je svěřeno založení fyzického života na vyvíjejících se světech.
36:1.2 My máme zaznamenáno ve vesmíru Nebadon vytvoření jednoho sta milionů Nositelů Života. Tento výkonný sbor rozsévačů života nemá opravdovou samosprávu. Jsou řízeni triem, rozhodujícím o životě, které tvoří Gabriel, Otec Melkísedek a Nambia—původní a prvorozený Nositel Života Nebadonu. Ale ve všech aspektech svojí vnitřní administrativy jsou samosprávným sborem.
36:1.3 Nositelé Života jsou roztříděni do tří velkých sekcí: v první jsou starší Nositelé Života, druhou tvoří asistenti a ve třetí jsou pečovatelé. První sekce je rozdělena do dvanácti skupin specialistů na různé formy projevu života. Vytvoření těchto tří sekcí bylo provedeno Melkísedeky, kteří za tímto účelem provedli testy na hlavní sféře Nositelů Života. Od té doby jsou Melkísedekové úzce spjati s Nositeli Života a pokaždé je doprovází, když tito odcházejí zakládat život na nové planetě.
36:1.4 Když je evoluční planeta s konečnou platností ustálena ve světle a životě, Nositelé Života jsou organizováni ve vyšších poradních orgánech, ve kterých nabízejí poradenskou pomoc v dalším řízení a rozvoji světa a jeho zdokonaleným bytostem. V pozdějších, ustálených epochách vyvíjejícího se vesmíru je těmto Nositelům Života svěřeno mnoho nových povinností.
36:2.1 Melkísedekové mají hlavní dohled nad čtvrtou skupinou sedmi primárních sfér salvingtonského okruhu. Tyto světy Nositelů Života jsou pojmenovány následujícím způsobem:
36:2.2 1. Hlavní řídící centrum Nositelů Života.
36:2.3 2. Sféra plánování života.
36:2.4 3. Sféra uchování života.
36:2.5 4. Sféra evoluce života.
36:2.6 5. Sféra života, spojeného s myslí.
36:2.7 6. Sféra mysli a ducha v živých bytostech.
36:2.8 7. Sféra neodhaleného života.
36:2.9 Každá z těchto základních sfér je obklopena šesti družicemi, na kterých jsou střediska pro odborné posuzování všech činností Nositelů Života ve vesmíru.
36:2.10 Svět číslo jedna, hlavní sféra, se svými šesti přidruženými družicemi, se věnuje studiu univerzálního života, života ve všech známých aspektech jeho projevu. Tady se nachází fakulta plánování života, na které působí učitelé a poradci z Uversy a Havony, dokonce i z Ráje. A mně je dovoleno sdělit, že sedm centrálních stanovišť pomocných duchů mysli se nachází na tomto světě Nositelů Života.
36:2.11 Číslo deset a desetinná soustava jsou spojeny s fyzickým vesmírem, ale ne s duchovním. Oblast života je charakterizována čísly tři, sedm a dvanáct, nebo násobky a kombinacemi těchto základních čísel. Existují tři původní a podstatně rozdílné plány života, odsouhlasené třemi Rajskými Zdroji a Středy, a ve vesmíru Nebadon tyto tři základní formy života jsou odděleně umístěny na tři odlišné typy planet. Původně existovalo dvanáct rozdílných božských konceptů přenositelného života. Číslo dvanáct, s jeho děliteli a násobky prostupuje všemi základními prototypy života ve všech sedmi supervesmírech. Existuje také sedm druhů strukturálního řešení života—základní varianty reprodukování tvaru živé hmoty. Orvontonské modely života jsou sestaveny z dvanácti nositelů dědičnosti. Různé druhy tvorů vlastní vůle jsou konfigurované jako 12, 24, 48, 96, 192, 384 a 768. Na Urantii existuje čtyřicet osm jednotek genetického vlivu—dědičných znaků—v pohlavních buňkách člověka.
36:2.12 Druhý svět je sférou projektování života; tady se vypracovávají nové způsoby vytváření života. I když původní projekty života jsou prováděny Synem Tvořitelem, samotná realizace těchto plánů je svěřena Nositelům Života a jejich spolupracovníkům. Když jsou celkové plány života pro nový svět zformulovány, jsou předány do hlavního centra sféry, kde jsou podrobně prozkoumány nejvyšší radou starších Nositelů Života ve spolupráci s poradním sborem Melkísedeků. Jestliže se plány odklánějí od původně přijatých formulací, musí být předány pro schválení Synu Tvořiteli. Při takových přezkoumáváních často zastupuje Syna Tvořitele vrchní Melkísedek.
36:2.13 Proto planetární život, i když je v některých aspektech podobný, je na každém evolučním světě v mnoha ohledech rozdílný. Dokonce i v jednotné řadě životních forem v samostatné rodině světů nejsou dvě planety s absolutně stejnou formou života; vždy existuje vlastní planetární typ, neboť Nositelé Života nepřetržitě vyvíjejí úsilí, aby vylepšili důležité formulace pro zakládání života, které jim byly svěřeny k opatrování.
36:2.14 Existuje více než jeden milion elementárních, neboli kosmických chemických formulací, které vytvářejí matečné prototypy a početné základní funkční variace projevů života. První družice sféry plánování života je světem vesmírných fyziků a elektrochemiků, kteří pomáhají jako techničtí asistenti Nositelům Života ovládnout, organizovat a ovlivňovat základní jednotky energie, které se používají při sestavování materiálního nosiče pro přenos života, tak zvaná zárodečná plazma.
36:2.15 Laboratoře pro plánování planetárního života jsou umístěny na druhé družici tohoto světa číslo dva. V těchto laboratořích Nositelé Života a jejich všichni kolegové spolupracují s Melkísedeky ve snaze obměnit a třeba i zdokonalit život, který je navržený pro zavedení na desítkových planetách Nebadonu. Život, vyvíjející se nyní na Urantii byl naplánován a částečně rozpracován právě na tomto světě, protože Urantia je desítkovou planetou—světem experimentálního života. Na každém desátém světě je přípustná větší odchylka od standardních prototypů života, než na jiných (neexperimentálních) světech.
36:2.16 Svět číslo tři se věnuje uchování života. Tady pomocníci a pečovatelé ze sboru Nositelů Života studují a vyvíjejí různé metody ochrany a zachování života. Plány pro život na každém novém světě vždy stanoví brzké založení komise pro uchování života a ta je složena z pečovatelů-specialistů pro odborné zacházení se základními prototypy života. Na Urantii bylo dvacet čtyři takových pečovatelských komisařů, dva pro každý základní, neboli matečný prototyp strukturálního uspořádání životního materiálu. Na planetách jako je vaše se nejvyšší forma života reprodukuje s pomocí svazku, nesoucího život, ve kterém je dvacet čtyři matečných prototypů. (A protože rozumový život vyrůstá na základech fyzického života, tak se objeví dvacet čtyři základních typů psychického systému).
36:2.17 Sféra číslo čtyři a její přidružené družice je zaměřena na všeobecné studium evoluce života tvora a detailně na evoluční předpoklady jakékoliv úrovně života. Původní protoplazma života evolučního světa musí obsahovat veškerý potenciál pro všechny budoucí vývojové variace a pro všechny dodatečné evoluční změny a úpravy. Zajištění takových dalekosáhlých projektů na proměnu života může vyžadovat výskyt mnoha zdánlivě bezúčelných forem živočišného a rostlinného života. Takové předvídatelné či nepředvídatelné vedlejší produkty planetární evoluce se objeví na scéně děje jenom proto, aby zmizely, ale v celém tomto dlouhém procesu se jako vlákna proplétají moudré a inteligentní formulace původních návrhářů plánu planetárního života a struktury druhů. Všechny ty početné vedlejší produkty biologické evoluce jsou nezbytné pro konečnou a dokonalou funkci vyšších inteligentních forem života, bez ohledu na to, že čas od času může převažovat velký nesoulad v dlouhém úsilí vyšších tvorů zvládnout nižší formy života, z nichž je někdy velmi mnoho nepřátelských vůči míru a pokoji vyvíjejících se tvorů vlastní vůle.
36:2.18 Pátý svět se zabývá pouze životem, spojeného s myslí. Každá z jeho družic se věnuje studiu jednotlivého aspektu mysli tvora ve vzájemném vztahu se životem tvora. Mysl, v tom smyslu, jak ji chápe člověk, je darem sedmi pomocných duchů mysli, umístěným na nenaučitelné neboli mechanické úrovni mysli prostřednictvím orgánů Nekonečného Ducha. Formy života reagují různě na tyto pomocníky a na rozmanité duchovní služby, působící v celém vesmíru času a prostoru. Schopnost materiálních tvorů reagovat na duchovní podněty závisí zcela na připojeném daru mysli, který postupně kontroluje směr biologické evoluce těchto smrtelných tvorů.
36:2.19 Svět číslo šest je vyhrazen vzájemnému vztahu mysli s duchem, tak jak jsou spojeni s živými formami a organismy. Tento svět s jeho šesti přidruženými družicemi obsahuje školy koordinace tvorů, ve kterých učitelé, jak ze středního vesmíru, tak i ze supervesmíru, spolupracují s instruktory Nebadonu při představování nejvyšších úrovní dosažení časově-prostorových tvorů.
36:2.20 Sedmá sféra Nositelů Života je vyhrazena neodhaleným oblastem evolučního života tvora v takové míře, do jaké je spojena s kosmickou filozofií a rozšiřujícím se uskutečňováním Nejvyšší Bytosti.
36:3.1 Život se neobjeví ve vesmírech samovolně; Nositelé Života ho musí zahájit na prázdných planetách. Oni jsou nositelé, šiřitelé a opatrovatelé života v té podobě, jak se objevuje na evolučních světech prostoru. Život všech druhů a forem, známých na Urantii, se objevuje s těmito Syny, i když ne všechny formy planetárního života na Urantii existují.
36:3.2 Sbor Nositelů Života, pověřen zasadit život na novém světě, je obvykle složen ze sta starších nositelů, sta asistentů a tisíce pečovatelů. Nositelé Života často přinesou na nový svět aktivní protoplazmu života, ale není tomu tak pokaždé. Oni někdy sestavují prototypy života až po příchodu na určenou planetu podle návodů, dříve schválených pro nové způsoby zakládání života. Takový je původ planetárního života na Urantii.
36:3.3 Když jsou fyzické prototypy sestaveny v souladu se schválenými návody, potom Nositelé Života katalyzují tento neživý materiál, přenesou skrze sebe duchovní jiskru života; a okamžitě se nehybné prototypy stanou živou podstatou.
36:3.4 Životní jiskra—tajemství života—je poskytnuta prostřednictvím Nositelů Života, ale ne jimi samotnými[1]. Oni samozřejmě kontrolují takové procesy a sestavují samotnou protoplazmu života, ale je to Vesmírný Mateřský Duch, který dodá nepostradatelný faktor živé plazmě. Od Tvořivé Dcery Nekonečného Ducha přichází ta energetická jiskra, která oživuje tělo a je předzvěstí mysli.
36:3.5 Při zakládání života Nositelé Života nepřenášejí nic ze svých osobních podstat, dokonce ani na těch sférách, kde se plánují nové druhy života. Oni prostě iniciují a přenesou jiskru života, nastartují potřebné proměny hmoty v souladu s fyzickými, chemickými a elektrickými podmínkami schválených plánů a prototypů. Nositelé Života jsou živými katalyzátory, kteří podněcují, organizují a oživují jinak nehybné prvky materiálního světa.
36:3.6 Nositelé Života planetárního sboru mají danou určitou dobu pro založení života na novém světě, přibližně půl milionu let času dané planety. Po uplynutí této doby, což označí určité vývojové výsledky planetárního života, ukončí procesy zakládání a potom již nemohou přidat nic nového, nebo doplňujícího k životu na dané planetě.
36:3.7 V obdobích mezi založením života a objevením se morálních lidských tvorů mají dovoleno Nositelé Života upravovat životní prostředí a jinak příznivě usměrňovat směr biologické evoluce. A tuto činnost provádějí velmi dlouhou dobu.
36:3.8 Když se Nositelům Života, působících na novém světě, podaří vyvinout bytost s vlastní vůlí, se schopností morálního uvědomění a duchovní volby, potom jejich práce končí—dokončili své poslání; nemohou již více upravovat vyvíjející se život. Od této chvíle musí probíhat evoluce živých věcí v souladu s vrozenými vlastnostmi a tendencemi, které byly již dříve vneseny a zakotveny do planetárních formulací a prototypů života. Nositelé Života nemají povoleno experimentovat s vůlí, nebo do ní zasahovat; není jim dovoleno ovládat, nebo svévolně ovlivňovat morální postoje tvorů.
36:3.9 S příchodem Planetárního Prince se Nositelé Života připravují k odchodu, ačkoliv dva starší nositelé a dvanáct pečovatelů se mohou dobrovolně nabídnout, že po složení slibu zůstanou na neomezenou dobu na planetě jako poradci v otázkách dalšího vývoje a zachování živé plazmy. Dva takoví Synové a jejich dvanáct druhů slouží v současné době na Urantii.
36:4.1 V každé lokální soustavě obydlených světů celého Nebadonu je jedna sféra, na které funkci nositelů života vykonali Melkísedekové. Tato obydlí jsou známá jako soustavy midsonitních světů a na každém z nich se spojil materiálně uzpůsobený Syn Melkísedek s vybranou Dcerou materiální kategorie synovstva. Matky-Evy takových midsonitních světů jsou poslány z hlavních center soustavy, do které tyto světy patří poté, co byly určeným Melkísedekem-nositelem života vybrány z mnoha dobrovolnic, které odpověděly na výzvu Vládce Soustavy, adresovanou Materiálním Dcerám jeho sféry.
36:4.2 Potomci Melkísedeka-nositele života a Materiální Dcery jsou známi jako midsonité. Melkísedek-Otec takové rasy nebeských tvorů posléze opustí planetu své životní unikátní funkce a Matka-Eva této speciální kategorie vesmírných bytostí po zrození sedmé generace planetárních potomků odchází také. Řízení takového světa potom přejde na nejstaršího syna.
36:4.3 Midsonitní tvorové žijí a působí jako reprodukční bytosti na svých nádherných světech po dobu jednoho tisíce standardních let a hned potom jsou přemístěni serafskými přepravci. Od té doby jsou z midsonitů nereprodukční bytosti, protože proces odmaterializování, kterým musí projít v přípravě pro serafování, je navždy zbaví reprodukčních schopností.
36:4.4 Současné postavení těchto bytostí nemůže být považováno ani jako smrtelné či nesmrtelné, a ani nemůže být s určitostí zařazeno mezi lidské, nebo božské bytosti. Tito tvorové nemají zavedeného vnitřního Ladiče Myšlení, proto ztěží mohou být nesmrtelní. Ale přesto se zdají, že jsou nesmrtelní; žádný midsonit neprožil smrt. Všichni midsonité, kdykoliv se narodili v Nebadonu, žijí dodnes a působí na svých rodných světech, na některé z přechodných sfér, nebo na salvingtonské sféře midsonitů, ležící ve skupině světů konečných.
36:4.5 Salvingtonské světy konečných. Melkísedekové-nositelé života, a také s nimi spojené Matky-Evy, odcházejí z midsonitních sfér soustavy na světy konečných salvingtonského okruhu, kde jejich potomci mají také předurčeno se shromáždit.
36:4.6 V této spojitosti je nutno vysvětlit, že tato pátá skupina sedmi primárních světů salvingtonského okruhu jsou světy konečných Nebadonu. Potomci Melkísedeků-nositelů života a Materiálních Dcer sídlí na sedmém světě konečných, midsonitní sféře Salvingtonu.
36:4.7 Družice sedmi primárních světů konečných jsou místem setkávání osobností supervesmíru a středního vesmíru, které vykonávají svá poslání v Nebadonu. Přestože vzestupní smrtelníci se mohou pohybovat volně po všech výchovných světech a vzdělávacích sférách 490 světů, ze kterých je složena Melkísedekova Univerzita, jsou určité speciální školy a početné omezené zóny, do kterých jim není dovoleno vstoupit. Toto platí především o čtyřiceti devíti sférách, spadajících pod pravomoc konečných.
36:4.8 Co je účelem midsonitních bytostí není v současné době známo, ale je zřejmé, že tyto osobnosti se shromažďují na sedmém světě konečných, aby se tam připravily na určité budoucí eventuality v evoluci vesmíru. Naše otázky, týkající se midsonitních ras jsou vždy odkázány ke konečným a koneční pokaždé odmítnou hovořit o osudu svých svěřenců. Bez ohledu na neurčitost budoucnosti midsonitů, my víme, že v každém lokálním vesmíru v Orvontonu pobývá takový hromadící se sbor těchto tajemných bytostí. Melkísedekové-nositelé života věří, že jejich midsonitní děti budou někdy obdařeny transcendentním a věčným duchem absonitnosti Boha Konečného.
36:5.1 Právě přítomnost sedmi pomocných duchů mysli na primitivních světech určuje směr organické evoluce; objasňuje, proč evoluce je záměrná a ne nahodilá[2]. Tito pomocní duchové představují tu pomocnou funkci mysli Nekonečného Ducha, která je poskytována nižším řádům inteligentního života prostřednictvím působení Mateřského Ducha lokálního vesmíru. Pomocní duchové jsou dětmi Vesmírného Mateřského Ducha a představují jeho osobní pomoc materiálním myslím. Kdekoliv a kdykoliv se taková mysl projevuje, je to důkaz o působení těchto duchů.
36:5.2 Sedm pomocných duchů mysli je nazýváno jmény, které odpovídá následujícím výrazům: intuice, chápání, odvaha, vědění, rada, úcta a moudrost[3]. Tito duchové mysli rozesílají svůj vliv do všech obydlených světů jako charakteristické podnětné impulsy a každý z nich se snaží najít příjemce, schopného vnímat jeho projev. Úroveň schopnosti příjemce vnímat tyto podněty a jednat pod jejich vlivem je zcela rozdílná.
36:5.3 Centrální stanoviště pomocných duchů v hlavním řídícím světě Nositelů Života ukazuje dohlížejícím Nositelům Života rozsah a kvalitu působení pomocných duchů na mysl v jakémkoliv světě a v kterémkoliv daném živém inteligentním organismu. Tato centrální stanoviště myslí života dokonale ukazují působení prvních pěti pomocných duchů v živých myslích. Ale pokud se jedná o šestého a sedmého pomocného ducha—úcty a moudrosti—tato centrální stanoviště zaznamenávají pouze kvalitu jejich působení. Kvantitativní činnost pomocníka úcty a pomocníka moudrosti je registrována v bezprostřední přítomnosti Božského Pečovatele na Salvingtonu, představujícího osobní zkušenost Vesmírného Mateřského Ducha.
36:5.4 Sedm pomocných duchů mysli vždy doprovází Nositele Života na novou planetu, ale není je možno považovat za bytosti; oni spíše připomínají okruhy. Sedm pomocných duchů vesmíru nepůsobí jako osobnosti odděleně od vesmírné přítomnosti Božského Pečovatele; oni jsou vlastně úrovní vědomí Božského Pečovatele a vždy jsou závislí na činnosti a přítomnosti své tvořivé matky.
36:5.5 Nám se nedostává slov, abychom patřičně pojmenovali těchto sedm pomocných duchů mysli. Oni jsou pečovatelé empirické mysli nižších úrovní a dali by se popsat, podle pořadí dosažení odpovídajících evolučních úrovní, následovně:
36:5.6 1. Duch intuice—rychlé vnímání, primitivní, fyzické a vrozené reflexní instinkty; orientace v prostoru a další pudy sebezáchovy všech myslících tvorů; jediný z pomocných duchů, působící v tak velkém rozsahu v nižších řádech živočišného života a jediný, schopný obsáhlého funkčního kontaktu s nenaučitelnými úrovněmi mechanické mysli.
36:5.7 2. Duch chápání—koordinační impuls, spontánní a zjevně automatické spojování pojmů[4]. Toto je dar dávat do souvislosti získané vědomosti, vlastnost bystrého zdůvodnění, rychlého úsudku a pohotového rozhodnutí.
36:5.8 3. Duch odvahy—dar věrnosti—v osobitých bytostech je to základ pro získání charakteru a intelektuální zdroj morální vytrvalosti a duchovní odvahy. Osvícen fakty a inspirován pravdou, se stává duch odvahy podnětným klíčem k evolučnímu vzestupu skrze inteligentní a svědomité sebeurčování.
36:5.9 4. Duch vědění—zvídavost, matka poznávání a objevování, duch vědy; průvodce a věrný druh duchů odvahy a rady; podnět nasměrovat dar odvahy na cestu užitečného a postupného růstu[5].
36:5.10 5. Duch rady—sociální potřeba, dar druhové součinnosti; schopnost tvorů vlastní vůle se shodnout se svými druhy; původ instinktu pospolitosti u nižších tvorů[6].
36:5.11 6. Duch úcty—impuls nábožnosti, první rozlišovací podnět, rozdělující mysl tvorů na dva základní druhy smrtelného bytí[7]. Duch úcty navždy oddělí s ním spojeného tvora od tvorů, obdařených myslí, ale nemajících duši. Úcta je znakem kandidáta duchovního vzestupu.
36:5.12 7. Duch moudrosti—vrozená tendence všech morálních tvorů k pravidelnému a postupnému evolučnímu zdokonalování[8]. Toto je nejvyšší pomocný duch, duchovní koordinátor a zprostředkovatel činností všech ostatních. Tento duch je tajemstvím toho vrozeného podnětu myslících tvorů, který iniciuje a podporuje praktický a účinný program vzestupného bytí; je to ten dar živých tvorů, který vysvětluje jejich nevysvětlitelnou schopnost přežít, a přežívajíc, využívají všechnu nashromážděnou předešlou zkušenost a současné příležitosti pro získání všeho, co jsou schopni mobilizovat v mysli dotyčného organismu všichni ostatní mentální pomocní duchové. Moudrost je vrcholem intelektuální činnosti. Moudrost je cílem čisté duchovní a morální existence.
36:5.13 Pomocní duchové mysli prodělávají empirický růst, ale nikdy se nestanou osobnostmi. Ve svém působení se vyvíjejí a působení prvních pěti v živočišných druzích je do určité míry nezbytné pro působení všech sedmi jako lidský intelekt. Tato živočišná spojitost přispívá k tomu, že pomocní duchové jsou, jako lidská mysl, ve větší míře více praktičtější; proto jsou živočichové, do určité míry, nepostradatelní pro lidský intelektuální a rovněž jeho fyzický vývoj.
36:5.14 Tito pomocníci mysli Mateřského Ducha lokálního vesmíru souvisejí se životem inteligentních tvorů stejně, jako energetická centra a fyzičtí dohlížitelé souvisejí s neživými silami vesmíru. Oni vykonávají neocenitelnou službu v okruzích mysli na obydlených světech a úspěšně spolupracují s Hlavními Fyzickými Kontrolory, kteří slouží také jako dohlížitelé a usměrňovatelé nižších úrovních mysli, na kterých pomocní duchové ještě nezačali působit—úrovně nenaučitelné čili mechanické mysli.
36:5.15 Živá mysl, před dostavením se schopnosti poučit se ze zkušenosti, je oblastí, ve které pomáhají Hlavní Fyzičtí Kontroloři. Mysl tvora, před získáním schopnosti rozpoznat božskost a ctít Božstvo, je výlučnou oblastí působení pomocných duchů[9]. Jakmile intelekt tvorů začne projevovat duchovní reakce, takové způsobilé mysli se okamžitě stanou nadmysli a jsou ihned napojeny na duchovní okruhy Mateřského ducha lokálního vesmíru.
36:5.16 Pomocní duchové mysli žádným způsobem nesouvisejí s rozdílným a vysoce duchovním působením ducha osobní přítomnosti Božského Pečovatele, Svatého Ducha obydlených světů; ale funkčně předcházejí, a připravují, objevení se tohoto ducha v evolučním člověku. Pomocní duchové poskytují Vesmírnému Mateřskému Duchu různé kontakty s materiálními živými tvory lokálního vesmíru a umožňují jejich kontrolu, ale jejich působení na předosobních úrovních nenachází odezvu v Nejvyšší Bytosti.
36:5.17 Neduchovní mysl nemá ani duchovně-energetický projev, a ani není fyzicko-energetickým jevem. Dokonce ani lidská mysl, mysl osobnosti, nemůže přežít bez spojení s duchem. Mysl je dar božskosti, ale není nesmrtelná, jestliže funguje bez duchovního vnímání a když postrádá schopnost úcty a touhy po věčném životě.
36:6.1 Život je jak mechanický, tak i vitalistický—materiální a duchovní[10]. Fyzikové a chemici na Urantii budou neustále dělat pokroky v jejich poznávání protoplazmy rozmanitých forem rostlinného a živočišného života, ale nikdy nebudou schopni vytvořit živý organismus. Život je něco odlišného od všech projevů energie; dokonce ani materiální život fyzických tvorů není spojený s hmotou.
36:6.2 Materiální věci mohou mít nezávislé bytí, ale život vzniká pouze ze života. Mysl může pocházet pouze z předexistenciální mysli. Duch má svůj počátek pouze ve svých duchovních předcích. Tvor může zhotovit formy života, ale pouze osobnost tvořitele, nebo tvořivé síly mohou poskytnout aktivující jiskru života.
36:6.3 Nositelé Života jsou schopni sestavit materiální formy, neboli fyzické modely živých bytostí, ale Duch poskytne výchozí jiskru života a věnuje mysl. I živé formy experimentálního života, které sestavují Nositelé Života na svých salvingtonských světech, vždy postrádají schopnost reprodukce. Když jsou formy života a životní prototypy přesně sestaveny a správně zorganizovány, přítomnost Nositele Života je postačující pro iniciování života, ale všechny takové živé organismy postrádají dvě zásadní vlastnosti—mysl a schopnost reprodukce. Živočišná mysl a mysl člověka jsou dary Mateřského Ducha lokálního vesmíru, působícího prostřednictvím sedmi pomocných duchů mysli, zatímco rozmnožovací schopnost tvora je specifické a osobní propůjčení se Vesmírného Ducha dědičné protoplazmě života, kterou inaugurují Nositele Života.
36:6.4 Když Nositelé Života navrhli prototypy života a upravili energetické systémy, potom musí dojít k dodatečnému fenoménu; těmto neživým formám se musí poskytnout „dech života[11].“ Boží Synové jsou schopni zkonstruovat formy života, ale je to Boží Duch, který dodá opravdovou jiskru života. A když takto propůjčený život je ukončen, potom se opět zbylé materiální tělo stane mrtvou hmotou. Když je poskytnutý život vyčerpán, tělo se vrací do lůna materiálního vesmíru, ze kterého bylo vypůjčeno Nositeli Života, aby sloužilo jako přechodný nositel života, který oni přenesli do takového viditelného spojení energie a hmoty.
36:6.5 Život, který Nositelé Života poskytují rostlinstvu a živočichům, se nevrací zpět k Nositelům Života po smrti rostliny, nebo živočicha. Odcházející život takové živé věci nemá ani identitu, ani osobnost; taková živá věc nepřežívá smrt jako jedinec. Během své existence a v době pobytu ve hmotném těle prodělal změnu; prošel energetickou evolucí a přežívá pouze jako část kosmických sil vesmíru; nepřežívá jako individuální život. Přežití smrtelných tvorů je zcela založeno na vývoji nesmrtelné duše ve smrtelné mysli.
36:6.6 My mluvíme o životě jako „energii“ a „síle,“ ale ve skutečnosti není ani prvním, ani druhým. Síla-energie různě reaguje na gravitaci; život na ni nereaguje. Prototyp života také nereaguje na gravitaci, je seskupením energií, které již splnily všechny závazky, spojené s gravitací. Život, jako takový, představuje aktivaci několika prototypů, sestavených, nebo jiným způsobem vyčleněných energií—materiální, intelektuální nebo duchovní.
36:6.7 Jsou některé věci, spojené s rozvinutím života na evolučních planetách, které nám nejsou úplně jasné. My plně rozumíme fyzické organizaci elektrochemických formulí Nositelů Života, ale ne zcela chápeme podstatu a zdroj, život aktivující jiskry. My víme, že život proudí od Otce přes Syna prostřednictvím Ducha. Je více než pravděpodobné, že Hlavní Duchové jsou sedmidílný kanál, kterým se řeka života rozlévá na všechna tvoření. Ale my nerozumíme metodě, pomocí které se Hlavní Duchové podílejí na počátečním umístění života na nové planetě. Jsme přesvědčeni, že Věčně Moudří mají také svoji úlohu při inauguraci života na novém světě, ale vůbec nic o tom nevíme. Ale víme, že Vesmírný Mateřský Duch skutečně oživuje neživé prototypy a poskytuje takto aktivované protoplazmě výsady organického rozmnožování. My pozorujeme, že tyto tři zdroje jsou úrovněmi Boha Sedmidílného, někdy jsou označované jako Nejvyšší Tvořitelé času a prostoru; ale jinak víme jen o málo víc, než smrtelníci na Urantii—pouze to, že koncepce je obsažená v Otci, její vyjádření v Synovi a uskutečnění života v Duchu.
36:6.8 [Sepsáno Synem-Vorondadekem, pobývajícím na Urantii jako pozorovatel a jednající v této funkci na žádost Melkísedeka, vůdce dohlížejícího Sboru zjevovatelů.]
| Kapitola 35. Boží Synové lokálního vesmíru |
Index
Více verzí |
Kapitola 37. Osobnosti lokálního vesmíru |