1 Odpovedel Hospodin Mojžíšovi: Nyní uzríš, co uciním Faraonovi; nebo v ruce silné propustí je, a v ruce mocné vyžene je z zeme své.
2 Mluvil ješte Buh k Mojžíšovi a rekl jemu: Já jsem Hospodin. [1]
3 Ukázalt jsem se zajisté Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi v tom, že jsem Buh silný všemohoucí; ale v jménu svém, Hospodin, nejsem poznán od nich. [2]
4 K tomu utvrdil jsem smlouvu svou s nimi, že jim dám zemi Kananejskou, zemi putování jejich, v níž pohostinu byli.
5 Nad to, já slyšel jsem krik synu Izraelských, kteréž Egyptští v službu podrobují, a rozpomenul jsem se na smlouvu svou.
6 Protož povez synum Izraelským: Já jsem Hospodin, a vyvedu vás z robot Egyptských, a vytrhnu vás z služby jejich, a vysvobodím vás v ruce vztažené a skrze soudy veliké.
7 A vezmu vás sobe za lid, a budu vám za Boha; a zvíte, že jsem Hospodin Buh váš, vysvobozující vás z robot Egyptských.
8 Uvedu vás také do zeme, o níž jsem, zdvihna ruku svou, prisáhl, že ji dám Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi; a dám ji vám v dedictví; Já Hospodin.
9 I mluvil tak Mojžíš synum Izraelským; ale neslyšeli Mojžíše pro úzkost ducha a službu pretežkou.
10 Protož mluvil Hospodin Mojžíšovi, rka:
11 Vejdi, mluv Faraonovi králi Egyptskému, at propustí syny Izraelské z zeme své.
12 I mluvil Mojžíš pred Hospodinem, rka: Hle, synové Izraelští neposlechli mne, kterakž tedy poslechne mne Farao, a já jsem zpozdilý v reci?
13 I mluvil Hospodin Mojžíšovi a Aronovi, a prikázaní dal jim k synum Izraelským a k Faraonovi králi Egyptskému, aby vyvedli syny Izraelské z zeme Egyptské.
14 Tito jsou prední v celedech otcu svých. Synové Rubenovi, prvorozeného Izraelova: Enoch, Fallu, Ezron a Charmi. Ty jsou celedi Rubenovy.
15 Synové pak Simeonovi: Jamuel, Jamin, Ahod, Jachin, Sohar a Saul, syn Kananejské. Ty jsou celedi Simeonovy.
16 A tato jsou jména synu Léví v rodech jejich: Gerson, Kahat a Merari. Let pak života Léví bylo sto tridceti a sedm let.
17 Synové Gerson: Lebni a Semei po celedech svých.
18 A synové Kahat: Amram, Izar, Hebron a Uziel. Let pak života Kahat bylo sto tridceti a tri léta.
19 A synové Merari: Moholi a Musi. Ty jsou celedi Léví v rodech svých.
20 Pojal pak Amram ženu Jochebed, tetu svou, sobe za manželku, kterážto porodila mu Arona a Mojžíše. A let života Amramova bylo sto tridceti a sedm let.
21 Synové také Izarovi: Chore, Nefega Zechri.
22 A synové Uzielovi: Mizael, Elzafan a Sethri.
23 Pojal pak Aron Alžbetu, dceru Aminadabovu, sestru Názonovu, sobe za manželku; kterážto porodila jemu Nádaba, Abiu, Eleazara a Itamara.
24 Synové pak Chore: Asser, Elkana a Abiazaf. Ty jsou celedi Choritských.
25 Eleazar pak syn Aronuv vzal jednu ze dcer Putielových sobe za manželku; kteráž mu porodila Fínesa. Ti jsou prední z otcu Levítských po celedech svých.
26 To jest ten Aron a Mojžíš, jimž rekl Hospodin: Vyvedte syny Izraelské z zeme Egyptské po houfích jejich.
27 Tito jsou, kteríž mluvili Faraonovi, králi Egyptskému, aby vyvedli syny Izraelské z Egypta; tot jest ten Mojžíš a Aron.
28 Stalo se pak, když mluvil Hospodin k Mojžíšovi v zemi Egyptské,
29 Že mu rekl takto: Já Hospodin; mluv k Faraonovi, králi Egyptskému, všecko, což já mluvím tobe.
30 A rekl Mojžíš pred Hospodinem: Aj, já jsem zpozdilý v reci, kterakž tedy poslouchati mne bude Farao?