1 I rekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, ustanovil jsem te za Boha Faraonovi; Aron pak bratr tvuj bude prorokem tvým.
2 Ty mluviti budeš všecko, což tobe prikáži; Aron pak bratr tvuj mluviti bude k Faraonovi, aby propustil syny Izraelské z zeme své.
3 Ale ját zatvrdím srdce Faraonovo, a množiti budu znamení svá a zázraky své v zemi Egyptské. [1]
4 Aniž poslechne vás Farao. I vzložím ruku svou na Egypt, a vyvedu vojska svá, lid svuj, syny Izraelské, z zeme Egyptské skrze soudy veliké.
5 I zvedít Egyptští, že já jsem Hospodin, když vztáhnu ruku svou na Egypt; a vyvedu syny Izraelské z prostredku jich.
6 Tedy ucinil Mojžíš a Aron tak; jakž prikázal jim Hospodin, tak ucinili.
7 A byl Mojžíš v osmdesáti, Aron pak v osmdesáti a trech letech, když mluvili s Faraonem.
8 I rekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi takto:
9 Když mluviti k vám bude Farao, rka: Ukažte od sebe zázrak, tedy díš Aronovi: Vezmi hul svou, a povrz pred Faraonem, i obrátí se v hada. [2]
10 Tedy všel Mojžíš s Aronem k Faraonovi, a ucinili tak, jakž prikázal Hospodin; a povrhl Aron hul svou pred Faraonem i pred služebníky jeho, a obrácena jest v hada.
11 Povolal pak také Farao mudrcu a carodejníku; a ucinili i ti carodejníci Egyptští skrze cáry své tolikéž.
12 Nebo povrhl každý z nich hul svou, a obráceny jsou v hady; ale požrela hul Aronova hole jejich.
13 I posililo se srdce Faraonovo, a neuposlechl jich, tak jakž byl mluvil Hospodin. [3]
14 Protož rekl Hospodin Mojžíšovi: Obtížilo se srdce Faraonovo; nechce propustiti lidu toho.
15 Jdi k Faraonovi ráno, aj, pujde ven k vode, a stuj naproti nemu pri brehu reky; a hul, kteráž obrácena byla v hada, vezmeš do ruky své.
16 A díš mu: Hospodin Buh Hebrejský poslal mne k tobe, atbych rekl: Propust lid muj, aby sloužili mi na poušti; a aj, neuposlechls až dosavad.
17 Protož takto praví Hospodin: Po tomto poznáš, že já jsem Hospodin: Aj, já uderím holí, kteráž jest v ruce mé, na vody, kteréž jsou v rece, a obráceny budou v krev.
18 A ryby, kteréž jsou v rece, pomrou; i nasmradí se reka, a ustávati budou Egyptští, hledajíce vody, kterouž by pili z reky.
19 Protož rekl Hospodin Mojžíšovi: Rci Aronovi: Vezmi hul svou, a vztáhni ruku svou na vody Egyptské, na reky jejich, na potoky jejich, i na jezera jejich, a na všecka shromáždení vod jejich, aby se obrátily v krev; i bude krev po vší zemi Egyptské, tak v nádobách drevených, jako kamenných.
20 Tedy ucinili tak Mojžíš a Aron, jakž byl prikázal Hospodin; a zdvihna hul, uderil v vodu, kteráž byla v rece, pred ocima Faraonovýma a pred ocima služebníku jeho; i obráceny jsou všecky vody, kteréž byly v rece, v krev.
21 Ryby pak, kteréž byly v rece, pomrely, a nasmradila se reka, tak že nemohli Egyptští píti vody z reky; a byla krev po vší zemi Egyptské.
22 To též ucinili i carodejníci Egyptští skrze cáry své. I zsililo se srdce Faraonovo, aby neuposlechl jich, tak jakž byl mluvil Hospodin.
23 A odvrátiv se Farao, prišel do domu svého; a ani k tomu nepriložil srdce svého.
24 Kopali pak všickni Egyptští vukol reky, hledajíce vody ku pití; nebo nemohli píti vody z reky.
25 A vyplnilo se dní sedm, jakž ranil Hospodin reku.