1 I videl jsem, a aj, na obloze, kteráž byla nad hlavou cherubínu, jako kámen zafirový na pohledení, jako podobenství trunu se ukázalo nad nimi.
2 Tedy promluviv k muži tomu odenému rouchem lneným, rekl: Vejdi do prostred kol pod cherubíny, a napln hrsti své uhlím reravým z prostredku cherubínu, a roztrus po meste. Kterýžto všel pred ocima mýma. [1]
3 (Cherubínové pak stáli po pravé strane domu, když vcházel muž ten, a oblak hustý naplnil sín vnitrní.
4 Nebo když se byla zdvihla sláva Hospodinova s cherubínu k prahu domu, tedy naplnen byl dum tím hustým oblakem, a sín naplnena byla bleskem slávy Hospodinovy.
5 Zvuk také krídel cherubínu slyšán byl až k té síni zevnitrní jako hlas Boha silného, všemohoucího, když mluví.) [2]
6 I stalo se, když prikázal muži tomu odenému rouchem lneným, rka: Vezmi ohne z prostredku kol, z prostredku cherubínu, že všel a postavil se podlé kol.
7 Tedy vztáhl cherubín jeden ruku svou z prostredku cherubínu k ohni tomu, kterýž byl u prostred cherubínu, a vzav, dal do hrsti toho odeného rouchem lneným. Kterýžto vzal a vyšel.
8 Nebo ukazovalo se na cherubíních podobenství ruky lidské pod krídly jejich.
9 I videl jsem, a aj, ctyri kola podlé cherubínu, jedno kolo podlé jednoho každého cherubína, podobenství pak kol jako barva kamene tarsis. [3]
10 A na pohledení mela podobnost jednostejnou ta kola, jako by bylo kolo u prostred kola.
11 Když chodili, na ctyri strany jejich chodili. Neuchylovali se, když šli, ale k tomu místu, kamž se obracel vudce, za ním šli. Neuchylovali se, když šli.
12 Všecko také telo jejich i hrbetové jejich, i ruce jejich, i krídla jejich, též i kola plná byla ocí vukol jich samých ctyr i kol jejich.
13 Kola pak ta nazval okršlkem, jakž slyšely uši mé.
14 Ctyri tvári melo každé. Tvár první tvár cherubínová, tvár pak druhá tvár clovecí, a tretí tvár lvová, ctvrtá pak tvár orlicí.
15 I zdvihli se cherubínové. To jsou ta zvírata, kteráž jsem videl u reky Chebar. [4]
16 Když pak šli cherubínové, šla i kola podlé nich, a když vznášeli cherubínové krídla svá, aby se pozdvihli od zeme, neuchylovala se také kola od nich.
17 Když stáli oni, stála, a když se vyzdvihovali, vyzdvihovala se s nimi; nebo duch zvírat byl v nich. [5]
18 I odešla sláva Hospodinova od prahu domu, a stála nad cherubíny,
19 Hned jakž pozdvihli cherubínové krídel svých a vznesli se od zeme, pred ocima mýma odcházejíce, a kola naproti nim, a stála u vrat brány domu Hospodinova východní, a sláva Boha Izraelského svrchu nad nimi.
20 To jsou ta zvírata, kteráž jsem videl pod Bohem Izraelským u reky Chebar, a poznal jsem, že cherubínové byli.
21 Po ctyrech tvárích mel jeden každý, a po ctyrech krídlích jeden každý; podobenství také rukou lidských pod krídly jejich. [6]
22 Podobenství pak tvárí jejich bylo jako tvárí, kteréž jsem byl videl u reky Chebar, oblícej jejich i oni sami. Jeden každý prímo k své strane chodil.