1 Opet stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:
2 Synu clovecí, vydej pohádku, a predlož podobenství o domu Izraelském,
3 A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Orlice veliká, velikých krídel a dlouhých brku, plná perí, strakatá, priletevši na Libán, vzala vrch cedru.
4 Vrch mladistvých ratolestí jeho ulomila, a prenesla jej do zeme kupecké; v meste kupeckém položila jej.
5 Potom vzavši z semene té zeme, vsadila je v poli úrodném, a vsadila je velmi opatrne pri vodách mnohých.
6 Kteréžto bylo by vzešlo, a bylo by révem bujným, jakžkoli nízké postavy, a byly by patrily ratolesti jeho k ní, a korenové jeho poddáni byli by jí, a tak bylo by kmenem vinným, kterýž by vydal byl ratolesti, a vypustil rozvody.
7 Ale byla orlice jedna veliká velikých krídel a vyperená, a aj, ten kmen vinný pripjal koreny své k ní, a ratolesti své vztáhl k ní, aby svlažovala jej z brázd štípení svého,
8 Ješto v poli dobrém, pri vodách mnohých štípen byl, aby vypustil ratolesti, a nesl ovoce, a byl kmenem slavným.
9 Rci: Takto praví Panovník Hospodin: Zdaliž se podarí? Zdaliž korenu jeho nevytrhá, a ovoce jeho neotrhá a neusuší? Zdaž všech ratolestí vyrostlých z neho neusuší? Zdaliž s velikou silou a s mnohým lidem nevyhladí ho z korenu jeho?
10 Aj, jakžkoli štípen, zdaliž se podarí? Zdaliž, jakž se ho dotkne vítr východní, do konce neuschne? Pri brázdách, pri nichž se ujal, zdaž neuschne?
11 Za tím stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:
12 Rci nyní domu zpurnému: Nevíte-liž, co je toto? Rci: Aj, pritáhl král Babylonský do Jeruzaléma, a vzal krále jeho i knížata jeho, a zavedl je s sebou do Babylona.
13 Vzal také z semene královského, a uciniv s ním smlouvu, prísahou jej zavázal, a silné zeme té pobral,
14 Aby bylo království snížené, proto aby se nepozdvihovalo, aby ostríhaje smlouvy jeho, tak stálo.
15 Ale zprotivil se jemu, poslav posly své do Egypta, aby jemu podal koní a lidu mnohého. Zdaž se mu to podarí? Zdaž pomsty ujde ten, kdož tak ciní? Ten kdož ruší smlouvu, zdaliž pomsty ujde?
16 Živt jsem já, praví Panovník Hospodin, že v míste krále toho, kterýž jej králem ucinil, jehož prísahou pohrdl, a jehož smlouvu zrušil, u neho v Babylone umre.
17 Aniž mu Farao s vojskem velikým a s zástupem mnohým co napomuže v boji, když vysype násyp, a vzdelá šance, aby zahubil množství lidí,
18 Ponevadž pohrdl prísahou, zrušiv smlouvu. Neb aj, podal ruky své, a však všecko toto ciní. Neujdet pomsty.
19 Protož takto praví Panovník Hospodin: Živt jsem já, že prísahu svou, kterouž pohrdl, a smlouvu svou, kterouž zrušil, jistotne obrátím na hlavu jeho.
20 Nebo roztáhnu na nej sít svou, a polapen bude do vrše mé, i zavedu jej do Babylona, a souditi se s ním budu tam pro prestoupení jeho, kteréhož se dopustil proti mne.
21 Všickni též, kteríž utekli od neho se všemi houfy jeho, od mece padnou, ostatní pak na všecky strany rozprostríni budou. I zvíte, že já Hospodin mluvil jsem.
22 Takto praví Panovník Hospodin: A však vezmu z vrchu cedru toho vysokého a vsadím, z vrchu mladistvých ratolestí jeho mladou vetvicku ulomím, a štípím na hore vysoké a vyvýšené.
23 Na hore vysoké Izraelské štípím ji, i vypustí ratolesti, a ponese ovoce, a tak ucinena bude cedrem slavným, a bude bydliti pod ním všeliké ptactvo; všecko, což krídla má, v stínu ratolestí jeho bydliti bude.
24 A tak zvedí všecka dríví polní, že já Hospodin snížil jsem drevo vysoké, a povýšil jsem dreva nízkého; usušil jsem strom zelený, a zpusobil to, aby zkvetl strom suchý. Já Hospodin mluvil jsem to i uciním.