1 Opet stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí: [1]
2 Což jest vám, že užíváte prísloví tohoto o zemi Izraelské, ríkajíce: Otcové jedli hrozen trpký, a zubové synu laskominy mají? [2]
3 Živt jsem já, praví Panovník Hospodin, že nebudete moci více užívati prísloví tohoto v Izraeli.
4 Aj, všecky duše mé jsou, jakož duše otcova, tak i duše synova mé jsou. Duše, kteráž hreší, ta umre.
5 Nebo byl-li by nekdo spravedlivý, a cinil by soud a spravedlnost;
6 Na horách by nejídal, a ocí svých nepozdvihoval k ukydaným bohum domu Izraelského, a manželky bližního svého by nepoškvrnil, a k žene pro necistotu oddelené nepristoupil;
7 Kterýž by žádného neutiskal, základ dlužníku svému by navracoval, cizího mocí nebral, chleba svého by lacnému udílel, a nahého priodíval rouchem;
8 Na lichvu by nedával, a úroku nebral, od nepravosti ruku svou by odvracoval, soud pravý mezi jedním i druhým by cinil;
9 V ustanoveních mých by chodil, a soudu mých ostríhal, cine, což pravého jest: spravedlivý ten jiste žet živ bude, praví Panovník Hospodin.
10 Zplodil-li by pak syna lotra, prolevace krve, kterýž by címkoli z tech vecí škodil bratru,
11 Onoho pak všeho necinil by, anobrž i na horách by jídal, a ženy bližního svého by poškvrnil;
12 Chudého a nuzného by utiskl, cizí veci mocí vzal, základu by nenavrátil, a k ukydaným bohum ocí svých by pozdvihoval, ohavnost provodil,
13 Na lichvu by dával, a úrok bral: zdaž bude živ? Nebude živ. Ponevadž všecky ohavnosti tyto cinil, jistotne umre, krev jeho prijde na nej.
14 A aj, zplodil-li by syna, kterýž by spatril všecky hríchy otce svého, kteréž cinil, a vida, necinil by tak;
15 Na horách by nejídal, a ocí svých nepozdvihoval k ukydaným bohum domu Izraelského, manželky bližního svého by nepoškvrnil,
16 A aniž by koho utiskal, základu by nezadržoval, cizího mocí nebral, chleba svého lacnému by udílel, a nahého rouchem by priodíl;
17 Od chudého by zdržel ruku svou, lichvy a úroku by nebral, soudy mé cinil, v ustanoveních mých by chodil: tent neumre pro nepravost otce svého, jiste živ bude.
18 Otec pak jeho, proto že se bezpráví dopouštel, cizí veci bratru mocí bral, a to, což není dobré, cinil u prostred lidu svého: protož aj, umre pro nepravost svou.
19 Ale ríkáte: Jak by to bylo? Zdaž nenese syn nepravosti otcovy? Když syn ciní soud a spravedlnost, všech ustanovení mých ostríhá a ciní je, jiste žet živ bude.
20 Duše, kteráž hreší, ta umre. Syn neponese nepravosti otcovy, aniž otec ponese nepravosti synovy; spravedlnost spravedlivého pri nem zustane, též bezbožnost bezbožného na nej pripadne.
21 Pakli byse bezbožný odvrátil ode všech hríchu svých, kteréž cinil, a ostríhal by všech ustanovení mých, a cinil by soud a spravedlnost, jiste živ bude a neumre. [3]
22 Žádná prestoupení jeho, jichž se dopustil, nebudou jemu pripomínána; v spravedlnosti své, kterouž by cinil, živ bude.
23 Zdaliž jakou líbost mám, když umírá bezbožný? dí Panovník Hospodin. Zdali ne radeji když se odvrací od cest svých, aby živ byl?
24 Pakli by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a cinil by nepravost, cine podlé všech ohavností, kteréž ciní bezbožný, takový-liž by živ byl? Na žádné spravedlnosti jeho, kteréž cinil, nebude pamatováno. Pro prestoupení své, jehož se dopouštel, a pro hrích svuj, kterýž páchal, pro tyt veci umre.
25 Že pak ríkáte: Není pravá cesta Páne, poslyštež nyní, ó dome Izraelský: Zdali má cesta není pravá? Zdali nejsou cesty vaše nepravé?
26 Když by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a cine nepravost, v tom by umrel, pro nepravost svou, kterouž cinil, umre.
27 A když by se odvrátil bezbožný od bezbožnosti své, kterouž cinil, a cinil by soud a spravedlnost, tent duši svou zachová pri životu.
28 Nebo prohlédl, a odvrátil, se ode všech prestoupení svých, jichž se dopouštel; jiste žet živ bude a neumre.
29 A však vždy ríká dum Izraelský: Není pravá cesta Páne. Zdali mé cesty nepravé jsou, ó dome Izraelský? Zdaliž nejsou cesty vaše nepravé?
30 A protož každého z vás podlé cest jeho souditi budu, ó dome Izraelský, dí Panovník Hospodin. Navrattež se a odvratte ode všech prestoupení svých, aby vám nebyla k úrazu nepravost.
31 Odvrzte od sebe všecka prestoupení vaše, jichž jste se dopoušteli, a ucinte sobe srdce nové a ducha nového. I procež mrete, ó dome Izraelský? [4]
32 Však nemám líbosti v smrti toho, jenž umírá, dí Panovník Hospodin. Obratte se tedy, a živi budte.