1 Bríme, kteréž u videní videl Abakuk prorok.
2 Až dokud, ó Hospodine, kriceti budu, a nevyslyšíš? Volati budu k tobe pro nátisk, a nespomužeš?
3 Proc dopouštíš, abych hledeti musil na nepravost, a na bezpráví se dívati, též na zhoubu a na nátisk proti mne? A vždy jest, kdož svár a ruznici vzbuzuje.
4 Odkudž se deje opuštení zákona, a nedochází nikdá soud. Nebo bezbožný obklicuje spravedlivého, procež vychází soud prevrácený.
5 Pohledte na národy a popatrte, nýbrž s velikým podivením se užasnete, proto že delám dílo ve dnech vašich, o nemž když vypravováno bude, neuveríte.
6 Nebo aj, já vzbudím Kaldejské, národ lítý a rychlý, kterýž zjezdí všecku širokost zeme, aby dedicne opanoval príbytky jiných,
7 Strašlivý a hrozný, od nehož soud jeho i vyvýšenost jeho vyjde.
8 Koni jeho rychlejší budou než rysové, a lítejší nad vlky vecerní; veliké množství bude jezdcu jeho, kterížto jezdci jeho zdaleka prijedou, a priletí jako orlice, kteráž chvátá na pastvu.
9 Každý z nich k utiskování prijde, obrátíce tvári své k východu, když seberou jako písek zajaté.
10 Tentýž i králum se posmívati bude, a knížata smích jemu budou; tentýž každé pevnosti smáti se bude, a zdelaje náspy, dobude jí.
11 Tehdy promení se duch jeho, a prestoupí i zaviní, mysle, že ta moc jeho boha jeho jest.
12 Hospodine Bože muj, Svatý muj, zdaliž ty nejsi od vecnosti? Myt nezemreme. Hospodine, k soudu postavil jsi jej, ty, ó skálo, k trestání nastrojil jsi ho.
13 Cistét jsou tvé oci, tak že na zlé veci hledeti, a na bezpráví se dívati nemužeš. Procež prehlídati máš nešlechetníkum a mlceti, ponevadž bezbožník sehlcuje spravedlivejšího, než sám jest.
14 A zanechávati lidí jako ryb morských, jako zemeplazu, kterýž nemá pána?
15 Všecky naporád udicí vytahuje, zatahuje je sítí svou, a zahrnuje je nevodem svým, protož veselí se a pléše.
16 Protož síti své obetuje, a kadí nevodu svému; nebo skrze ne ztucnel díl jeho, a strava jeho zlepšena.
17 S tím-liž se vším predce zatahovati má sít svou, a ustavicne národy mordovati bez lítosti?