1 Izrael jest vinný kmen prázdný, ovoce skládá sobe. Cím více mívá ovoce svého, tím více rozmnožuje oltáre, a cím lepší jest zeme jeho, tím více vzdelává obrazy.
2 Klade díly srdce jejich, procež vinni jsou. Ont poborí oltáre jejich, popléní obrazy jejich,
3 Ponevadž i ríkají: Nemáme žádného krále, nýbrž aniž se bojíme Hospodina, a král co by nám ucinil?
4 Mluví slova, klnouce se lžive, když ciní smlouvu, a soud podobný jedu roste na záhonech polí mých.
5 Z príciny jalovic Betavenských desiti se budou obyvatelé Samarští, když kvíliti bude nad nimi lid jejich i kneží jejich, (kteríž prícinou jejich nyní pléší), proto že sláva jejich zastehuje se od nich.
6 Ano i sám lid do Assyrie zaveden bude v dar králi, kterýž obhájce býti mel; Efraim hanbu ponese, a Izrael stydeti se bude za své predsevzetí.
7 Vyhlazen bude král Samarský jako pena na svrchku vody.
8 Vypléneny budou také výsosti Avenu, hrích Izraelských, trní a hloží zroste na oltárích jejich. I dejí horám: Prikrejte nás, a pahrbkum: Padnete na nás.
9 Ode dnu Gabaa hrešil jsi, Izraeli. Tamt jsou ostáli, nepostihla jich v Gabaa válka proti nešlechetným.
10 A protož podlé líbosti své svíži je; nebo sberou se na ne národové k svázání jich, pro dvojí nepravost jejich.
11 Nebo Efraim jest jalovicka, kteráž byla vyucována; mlatbu miluje, ackoli jsem já nastupoval na tucný krk její, abych k jízde užíval Efraima, Juda aby oral, a Jákob vlácil. A ríkal jsem:
12 Rozsívejte sobe k spravedlnosti, žnete k milosrdenství, orte sobe ouhor, ponevadž cas jest k hledání Hospodina, ažby prišel a dštil vám spravedlností.
13 Ale orali jste bezbožnost, žali jste nepravost, jedli jste ovoce lži; nebo doufáš v cestu svou a ve množství reku svých.
14 Protož povstane rozbroj mezi lidem tvým, i každá pevnost tvá zpuštena bude, tak jako zpustil Salman Bet Arbel v den boje; matky s syny rozrážíny budou.
15 Aj, tot vám zpusobí Bethel pro prílišnou nešlechetnost vaši; na svitání docela vyhlazen bude král Izraelský.