1 Neraduj se, Izraeli, s plésáním jako jiní národové, že smilníš, odcházeje od Boha svého, a miluješ mzdu po všech obilnicích.
2 Obilnice ani pres nebude jich pásti, a mest pochybí jim.
3 Aniž budou bydliti v zemi Hospodinove, ale navrátí se Efraim do Egypta, a v Assyrii veci necisté jísti budou.
4 Nebudou obetovati Hospodinu vína, aniž príjemné jemu bude. Obeti jejich budou jako chléb kvílících, z nehož kdož by koli jedli, poškvrnili by se, protože chléb jejich pro mrtvé jejich nemá pricházeti do domu Hospodinova.
5 Co pak ciniti budete v den slavnosti, a v den svátku Hospodinova?
6 Nebo aj, zahynou skrze poplénení, Egypt zbére je, a pohrbí je Memfis; nejrozkošnejšími schranami stríbra jejich kopriva dedicne vládnouti bude, a bodlácí v domích jejich.
7 Prijdou dnové navštívení, prijdou dnové odplacení, poznají Izraelští, že ten prorok jest blázen šílený a clovek nicemný, pro množství nepravosti tvé a velikou nenávist tvou.
8 Prorok, kterýž stráž drží nad Efraimem spolu s Bohem mým, jest osídlem ciharským na všech cestách svých, nenávist jest v dome Boha jeho.
9 Hlubokot jsou zabredli a porušili se, tak jako za dnu Gabaa; zpomenet na nepravost jejich, a vyhledávati bude hríchy jejich.
10 Jako hrozny na poušti nalezl jsem byl Izraele, jako ranní fíky v prvotinách jejich popatril jsem na otce vaše; oni odešli za Belfegor, a oddali se té ohavnosti, protož budout ohavní, tak jakž se jim líbilo.
11 Efraim jako pták zaletí, i sláva jejich od narození a od života, nýbrž od pocetí.
12 A byt pak i odchovali syny své, však je zbavím veku zmužilého; nýbrž i jim beda, když já se od nich odvrátím.
13 Efraim, jakýž vidím Týr, vštípen jest v obydlí, a však Efraim vyvede k mordéri syny své.
14 Dej jim, Hospodine; co bys dal? Dej jim život neplodný a prsy vyschlé.
15 Vrch zlosti jejich jest v Galgala, protož i tam jich nenávidím. Pro zlost skutku jejich vyženu je z domu svého, aniž jich více budu milovati; všecka knížata jejich jsou zpurná.
16 Bit bude Efraim, koren jejich uschne, ovoce neprinesou, a byt pak zplodili, tedy zmorím nejmilejší života jejich.
17 Pohrdne jimi Buh muj, nebo nechtí ho poslouchati, i budou tuláci mezi pohany.