1 Efraim se vetrem pase, a vítr východní honí, každého dne lež a zhoubu množí; nebo smlouvu s Assurem ciní, a masti do Egypta donášejí se.
2 I s Judou má soud Hospodin; procež navštíve Jákoba podlé cest jeho, podlé snažností jeho odplatí jemu.
3 V živote za patu držel bratra svého, a silou svou knížetsky se potýkal s Bohem.
4 Knížetsky, pravím, potýkal se s andelem, a premohl; plakal a pokorne ho prosil; v Bethel jej nalezl, a tam s námi mluvil.
5 Tot jest Hospodin Buh zástupu, pametné jeho jest Hospodin.
6 Protož ty k Bohu svému se obrat, milosrdenství a soudu ostríhej, a ocekávej na Boha svého ustavicne.
7 Kramárem jest, v jehož ruce jsou vážky falešné, rád utiskuje,
8 A ríká Efraim: Však jsem zbohatl, dobyl jsem sobe zboží; ve všech mých pracech nenajdou mi nepravosti, jenž by hríchem byla.
9 Já pak Hospodin jsa Bohem tvým od vyjití z zeme Egyptské, ješte-liž bych te sedeti nechal v stáncích jako ve dnech svátecních?
10 A mluve skrze proroky, já abych videní mnoho ukazoval, a skrze proroky podobenství predkládal?
11 Zdali toliko v Gálád byla nepravost a marnost? I v Galgala voly obetují, pres to i oltáru jejich jest jako kopcu na záhonech polí mých.
12 Tamto utekl byl Jákob z krajiny Syrské, kdež sloužil Izrael pro ženu, a pro ženu byl pastýrem;
13 Sem pak skrze proroka privedl Hospodin Izraele z Egypta, též skrze proroka ostríhán jest.
14 Vzbudilt Efraim hnev prehorký, a protož krev jeho na nej se vztáhne, a potupu svou vrátí jemu Pán jeho.