1 Rcete bratrím vašim: Ó lide muj, a sestrám vašim: Ó milosrdenství došlá.
2 Odpor vedte proti matce vaší, dokažte, že ona není manželka má, a že já nejsem muž její, lec odvaruje smilství svých od tvári své, a cizoložství svých z prostred prsí svých,
3 Abych jí nesvlékl do naha, a nepostavil jí tak, jakž byla v den narození svého, a ucine ji podobnou poušti, a obráte ji jako v zemi vyprahlou, umoril bych ji žízní.
4 Neslitoval bych se ani nad syny jejími, proto že jsou synové z smilstva.
5 Nebo smilní matka jejich, hanebnost páše rodicka jejich; ríká zajisté: Pujdu za frejíri svými, kteríž mi dodávají chleba mého, vody mé, vlny mé, lnu mého, oleje mého i nápoju mých.
6 A protož aj, já opletu cestu její trním, a ohradím hradbou, aby stezek svých nalezti nemohla.
7 Tehdy behati bude za frejíri svými, a však nedostihne jich, hledati jich bude, ale nenalezne. I dí: Ej nu, již se navrátím k manželu svému prvnímu, proto že mi lépe tehdáž bylo než nyní.
8 Nebo ona nezná toho, že jsem já dával jí obilé, a mest a olej, anobrž rozmnožoval stríbro i zlato, kteréž vynakládají na Bále.
9 Protož poberu zase obilé své v cas jeho, i mest svuj v jistý cas jeho, a odejmu jí vlnu svou i len svuj k priodívání nahoty její,
10 A tak v brzce odkryji mrzkost její pred ocima frejíru jejích, a žádný jí nevytrhne z ruky mé.
11 A uciním prítrž vší radosti její, svátkum jejím, novomesícum jejím i sobotám jejím, a všechnem slavnostem jejím.
12 Pohubím také révoví její a fíkoví její, proto že ríká: Ty veci jsou mzda má, kterouž mi dali frejíri moji; a obrátím je v les, a sžerou je živocichové polní.
13 A budu na ní vyhledávati dnu Bálu,v nichž jim kadí, a ozdobeci se náušnicemi svými a záponami svými, chodí za frejíri svými, na mne se pak zapomíná, praví Hospodin.
14 Protož aj, já namluvím ji, když ji uvedu na poušt; nebo mluviti budu k srdci jejímu.
15 A dám jí vinice její od téhož místa, i údolé Achor místo dverí nadeje, i bude tam zpívati jako za dnu mladosti své, totiž jako tehdáž, když vycházela z zeme Egyptské.
16 I stane se v ten den, dí Hospodin, že volati budeš: Muži muj, a nebudeš mne volati více: Báli muj.
17 Nebo vyprázdním jména Bálu z úst tvých, aniž pripomínáni budou více v jménu svém.
18 A uciním pro tebe smlouvu v ten den s živocichy polními, a s ptactvem nebeským i s zemeplazy, lucište pak a mec polámi, i válku odejmu z zeme, a zpusobím to, aby bydleli bezpecne.
19 I zasnoubím te sobe na vecnost, zasnoubím te sobe, pravím, v spravedlnosti a v soudu a v dobrotivosti a v hojném milosrdenství.
20 Zasnoubím te sobe také u víre, abys poznala Hospodina.
21 I stane se v ten den, že vyslýchati budu, dí Hospodin, vyslýchati budu nebesa, a ona vyslyší zemi.
22 Zeme pak vyslyší obilé, i mest, i olej, a ty veci vyslyší Jezreele.
23 Nebo ji rozseji sobe na zemi, a smiluji se nad Loruchámou, Loammi pak reknu: Lid muj jsi ty, a on dí: Bože muj.