1 Když lécím Izraele, tedy zjevuje se nepravost Efraimova a zlosti Samarské; nebo provodí faleš. Vnitr zlodejství, a vne provozují loupežnictví.
2 Aniž na to pomýšlejí v srdci svém, že na všecku nešlechetnost jejich pamatují; již je obklicují skutkové jejich, a pred mým oblícejem jsou.
3 Nešlechetností svou obveselují krále, a klamy svými knížata.
4 Všickni naporád cizoloží, podobni jsouce peci zanícené od pekare, kterýž prestává bdíti, jen ažby zadelané testo zkynulo.
5 V den krále našeho k nemoci jej privodí knížata láhvicí vína; vztahuje ruku svou s posmevaci.
6 Nebo priložili k úkladum svým srdce své podobné peci; celou noc spí pekar jejich, v jitre horí jako plamen ohne.
7 Všickni naporád rozpáleni jsou jako pec, a zžírají soudce své; všickni králové jejich padají, aniž kdo z nich volá ke mne.
8 Efraim s národy smísil se, Efraim bude chléb podpopelný neobrácený.
9 Cizozemci zžírají sílu jeho, ackoli on toho nezná; i šedinami prokvítaje, však vždy toho nezná.
10 A ackoli pýcha Izraelova svedcí vuci proti nemu, však se nenavracují k Hospodinu Bohu svému, aniž ho hledají s tím se vším.
11 A Efraim jest jako holubice hloupá bez srdce; k Egyptskému králi volají, k Assyrskému se utíkají.
12 Když odejdou, roztáhnu na ne sítku svou, a jako ptactvo nebeské pritrhnu je; kárati je budu tak, jakž slýcháno bylo o tom v shromáždení jejich.
13 Beda jim, že jsou pobehli mne. Zpuštení na ne, proto že se mi zproneverili, ješto jsem já je vykoupil, ale oni mluvili proti mne lži.
14 Aniž volají ke mne z srdce svého, když kvílí na ložcích svých, a když pro obilé a mest shromaždujíce se, obracejí se ke mne,
15 Ješto já potrestav, posiloval jsem ramen jejich, ale oni proti mne zlé vymýšlejí.
16 Navracujít se, ale ne k Nejvyššímu, jsou jako lucište omylné, padají od mece knížata jejich, od rozhnevání jazyka jejich, což jim ku posmechu jest v zemi Egyptské.