1 Bríme Babylona, kteréž videl Izaiáš syn Amosuv.
2 Na hore vysoké vyzdvihnete korouhev, povyšte hlasu k nim, dejte náveští rukou, at vejdou do bran knížecích.
3 Já jsem prikázal posveceným svým, povolal jsem také i udatných reku svých k vykonání hnevu svého, veselících se z vyvýšení mého.
4 Hlas množství na horách, jakožto lidu mnohého, hlas a zvuk království a národu shromáždených: Hospodin zástupu sbírá vojsko k válce.
5 Táhnou z zeme daleké od koncin nebes. Hospodin a osudí prchlivosti jeho, aby poplénil všecku zemi.
6 Kvelte, nebo blízko jest den Hospodinuv, jako zpuštení od Všemohoucího prijde.
7 A protož všeliké ruce oslábnou, a všeliké srdce cloveka rozplyne se.
8 I budou predešeni, svírání a bolesti je zachvátí, jako rodicka stonati budou; každý nad bližním svým užasne se, tváre jejich k plameni podobné budou.
9 Aj, den Hospodinuv prichází prísný, a zurivost a rozpálení hnevu, aby obrátil tu zemi v poušt, a hríšníky její z ní vyhladil.
10 Nebo hvezdy nebeské a planéty jejich nedopustí svítiti svetlu svému; zatmí se slunce pri vycházení svém, a mesíc nevydá svetla svého.
11 A navštívím na okršlku zeme zlost, a na bezbožných nepravost jejich; a káži prestati pýše pyšných, a vysokomyslnost tyranu snížím.
12 Zpusobím to, že dražší bude clovek nad zlato cisté, clovek, pravím, nad zlato z Ofir.
13 Z té príciny zatresu nebesy, a pohne se zeme z místa svého, v prchlivosti Hospodina zástupu, a ve dni rozpálení hnevu jeho.
14 I bude jako srna zplašená, a jako stádo, když není, kdo by je shromáždil; jeden každý k lidu svému se obrátí, a každý do zeme své utece.
15 Kdožkoli nalezen bude, bude proboden, a kteríž by se koli shlukli, od mece padnou.
16 Nadto i dítky jejich rozrážíny budou pred ocima jejich, domové jejich zloupeni, a ženy jejich poškvrneny.
17 Aj, já vzbudím proti nim Médské, kteríž sobe stríbra nebudou vážiti, a v zlate nebudou se kochati,
18 Ale z luku dítky rozrážeti, aniž se nad plodem života slitují, aniž synum odpustí oko jejich.
19 I budet Babylon, nekdy ozdoba království a okrasa dustojnosti Kaldejské, podobný podvrácené Sodome a Gomore.
20 Nebudou se v nem osazovati na veky, ani bydliti od pokolení až do pokolení; aniž rozbije tam stanu svého Arab, ani pastýri tam odpocívati budou.
21 Ale lítá zver tam odpocívati bude, a domové jejich šelmami naplneni budou; bydliti budou tam i sovy, a príšery tam skákati budou.
22 Ozývati se také budou sobe hrozné potvory na palácích jejich, a draci na hradích rozkošných. A blízkot jest, že prijde cas jeho, a dnové jeho prodlévati nebudou.