1 Léta, kteréhož pritáhl Tartan do Azotu, poslán jsa od Sargona, krále Assyrského, a když bojoval proti Azotu, a vzal jej, [1]
2 Casu toho mluvil Hospodin skrze Izaiáše syna Amosova, rka: Jdi a slož žíni z bedr svých, a obuv svou zzuj s noh svých. I ucinil tak, a chodil nahý a bosý.
3 I rekl Hospodin: Jakož chodí služebník muj Izaiáš nahý a bosý, na znamení a zázrak, tretího roku Egypta a Mourenínské zeme,
4 Tak povede král Assyrský jaté Egyptské a jaté Mourenínské, mladé i staré, nahé a bosé, s obnaženými zadky, k hanbe Egyptských.
5 I užasnou se a zahanbí nad Moureníny, útocištem svým, a nad Egyptskými, chloubou svou.
6 Tedy rekne obyvatel ostrovu tohoto v ten den: Aj hle, tot naše útocište, k nemuž jsme se utíkali o pomoc, abychom vysvobozeni byli z moci krále Assyrského. Jakž bychom my tedy ušli?