1 Dal jsem se najíti tem, kteríž se na mne neptávali, nalezen jsem od tech, kteríž mne nehledali, a národu, kterýž se nenazýval jménem mým, rekl jsem: Ted jsem, ted jsem.
2 Rozprostíral jsem ruce své na každý den k lidu zpurnému, kteríž chodí cestou nedobrou za myšlénkami svými,
3 K lidu, kteríž zjevne popouzejí mne ustavicne, obetujíce v zahradách, a kadíce na cihlách,
4 Kteríž sedají pri hrobích, a pri svých modlách nocují, kteríž jedí maso svinské, a polívku necistého z nádob svých,
5 Ríkajíce: Táhni prec, nepristupuj ke mne, nebo svetejší jsem nežli ty. Tit jsou dymem v chrípích mých a ohnem horícím pres celý den.
6 Aj, zapsáno jest to prede mnou: Nebudut mlceti, nýbrž nahradím a odplatím do luna jejich,
7 Za nepravosti vaše, a spolu za nepravosti otcu vašich, praví Hospodin, kteríž kadívali na horách, a na pahrbcích v lehkost uvodili mne; procež odmerím za dílo jejich predešlé do luna jejich.
8 Takto praví Hospodin: Jako nekdo nalezna víno v hroznu, i rekl by: Nekaz ho, proto že požehnání jest v nem, tak i já uciním pro služebníky své, že nevyhladím všech techto.
9 Nebo vyvedu z Jákoba síme, a z Judy toho, kterýž by dedicne obdržel hory mé, i budou ji dedicne držeti vyvolení moji, a služebníci moji bydliti budou tam.
10 Lid pak muj, kteríž by mne hledali,budou míti Sáron za pastvište ovcím, a údolí Achor za odpocivadlo skotum.
11 Ale vás, kteríž opouštíte Hospodina, kteríž se zapomínáte na horu svatosti mé, kteríž strojíte vojsku tomu stul, a kteríž vykonáváte tomu poctu obeti,
12 Vás, pravím, sectu pod mec, tak že všickni vy k zabití na kolena padati budete, proto že, když jsem volal, neohlásili jste se, mluvil jsem, a neslyšeli jste, ale cinili jste to, což zlého jest pred ocima mýma, a to, cehož neoblibuji, vyvolili jste.
13 A protož takto dí Panovník Hospodin: Aj, služebníci moji jísti budou, vy pak hlad trpeti budete: aj, služebníci moji píti budou, vy pak žízniti budete; aj, služebníci moji veseliti se budou, vy pak zahanbeni budete.
14 Aj, služebníci moji prozpevovati budou pro radost srdce, vy pak kriceti budete pro bolest srdce, a pro setrení ducha kvíliti budete,
15 A zanecháte jména svého k proklínání vyvoleným mým, když vás pomorduje Panovník Hospodin, služebníky pak své nazuve jménem jiným.
16 Ten, kterýž bude sobe požehnání dávati na zemi, požehnání dávati sobe bude v Bohu pravém, a kdož prisahati bude na zemi, prisahati bude skrze Boha pravého; v zapomenutí zajisté dána budou ta ssoužení první, a budou skryta od ocí mých.
17 Nebo aj, já stvorím nebesa nová a zemi novou, a nebudou pripomínány první veci, aniž vstoupí na srdce. [1] [2]
18 Anobrž radujte se a veselte se na veky veku z toho, což já stvorím; nebo aj, já stvorím Jeruzalém k plésání, a lid jeho k radosti.
19 I já plésati budu v Jeruzaléme, a radovati se v lidu svém, aniž se více bude slýchati v nem hlasu pláce, aneb hlasu kriku.
20 Nebude tam více žádného v veku detinském, ani starce, kterýž by dnu svých nevyplnil; nebo díte ve stu letech umre, hríšníku pak, by došel i sta let, zloreceno bude.
21 Nastavejí též domu, a bydliti budou v nich, i vinice štepovati budou, a jísti budou ovoce jejich.
22 Nebudou staveti tak, aby jiný bydlil, nebudou štepovati, aby jiný jedl; nebo jako dnové dreva budou dnové lidu mého, a díla rukou svých do zvetšení užívati budou vyvolení moji.
23 Nebudout pracovati nadarmo, aniž ploditi budou k strachu; nebo budou síme požehnaných od Hospodina, i potomkové jejich s nimi.
24 Nadto stane se, že prvé než volati budou, já se ohlásím; ješte mluviti budou, a já vyslyším. [3]
25 Vlk s beránkem budou se pásti spolu, a lev jako vul bude jísti plevy, hadu pak za pokrm bude prach. Neuškodít, aniž zahubí na vší mé hore svaté, praví Hospodin.