1 Na pocátku kralování Joakima syna Joziášova, krále Judského, stalo se slovo toto k Jeremiášovi od Hospodina, rkoucí:
2 Takto rekl Hospodin ke mne: Zdelej sobe obojecky a jha, a dej je na šíji svou.
3 Potom je pošli k králi Idumejskému, a k králi Moábskému, a k králi synu Ammonových, a k králi Tyrskému, a k králi Sidonskému po tech poslích, kteríž prijedou do Jeruzaléma k Sedechiášovi králi Judskému.
4 A prikaž jim, at pánum svým reknou: Takto praví Hospodin zástupu, Buh Izraelský: Tak rcete pánum svým:
5 Já jsem ucinil zemi, cloveka i hovada, kterážkoli jsou na svrchku zeme, mocí svou velikou a ramenem svým vztaženým. Protož dávám ji, komuž se mi dobre líbí. [1]
6 Jako nyní já dal jsem všecky zeme tyto v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, služebníka svého, ano i živocichy polní dal jsem jemu, aby sloužili jemu. [2]
7 Protož budout sloužiti jemu všickni ti národové, i synu jeho, i synu syna jeho, dokudž by neprišel cas zeme jeho i jeho samého, když v službu podrobí jej sobe národové znamenití a králove velicí.
8 Stane se pak, že národ ten i království to, kteréž by nesloužilo jemu, Nabuchodonozorovi králi Babylonskému, a kterýž by nepoddal šíje své pod jho krále Babylonského, mecem a hladem i morem navštívím národ ten, dí Hospodin, dokudž bych do konce nevyplénil jich rukou jeho.
9 Protož vy neposlouchejte proroku svých, ani hadacu svých, ani snu svých, ani planetáru svých, ani kouzedlníku svých, kteríž mluvívají k vám, ríkajíce: Nebudete sloužiti králi Babylonskému.
10 Nebo oni vám lež prorokují, abych vzdálil vás od zeme vaší, a vyhnal vás, abyste zahynuli.
11 Národu pak, kterýž skloní šíji svou pod jho krále Babylonského a sloužiti bude jemu, toho zajisté nechám v zemi jeho, dí Hospodin, aby delal ji, a bydlil v ní.
12 Sedechiášovi také, králi Judskému, mluvil jsem naskrze ta všecka slova, rka: Sklonte šíje své pod jho krále Babylonského, a služte jemu i lidu jeho, a budte živi.
13 Proc máte zahynouti, ty i lid tvuj, mecem, hladem a morem, jakž mluvil Hospodin o národu, kterýž by nesloužil králi Babylonskému?
14 Neposlouchejtež tedy slov proroku tech, kteríž mluvíce k vám, ríkají: Nebudete sloužiti králi Babylonskému. Nebo oni vám lež prorokují.
15 Neposlalt jsem jich zajisté, dí Hospodin, a však oni prorokují ve jménu mém lžive, abych zahnal vás, kdež byste zahynuli vy i ti proroci, kteríž prorokují vám.
16 Knežím také i všemu lidu tomu mluvil jsem, rka: Takto praví Hospodin: Neposlouchejte slov proroku svých, kteríž prorokují vám, ríkajíce: Aj, nádobí domu Hospodinova navrácena budou z Babylona již brzo. Nebot lež oni prorokují vám.
17 Neposlouchejtež jich, služte králi Babylonskému a živi budte. Proc má býti toto mesto pouští?
18 Jestliže pak oni jsou proroci, a jestliže slovo Hospodinovo jest v nich, necht se medle primluví k Hospodinu zástupu, at nádobí to, pozustávající v dome Hospodinove a v dome krále Judského a v Jeruzaléme, nedostává se do Babylona.
19 Nebo takto praví Hospodin zástupu o tech sloupích, a o tom mori, a o tech podstavcích, i o ostatku nádobí pozustávajícím v meste tomto,
20 Kteréhož nepobral Nabuchodozor král Babylonský, když prestehoval Jekoniáše syna Joakimova, krále Judského, z Jeruzaléma do Babylona, a všecky nejprednejší Judské i Jeruzalémské,
21 Takto zajisté dí Hospodin zástupu, Buh Izraelský, o tech nádobách, pozustávajících v dome Hospodinove a v dome krále Judského i v Jeruzaléme:
22 Do Babylona zavezeny budou, a tam budou až do dne toho, v nemž je navštívím, dí Hospodin, a rozkáži je privezti, a zase navrátím je na místo toto.