1 Na pocátku kralování Joakima syna Joziášova, krále Judského, stalo se slovo toto od Hospodina, rkoucí:
2 Takto praví Hospodin: Postav se v sínci domu Hospodinova, a mluv ke všechnem mestum Judským, pricházejícím klaneti se v dome Hospodinove, všecka slova, kteráž tobe prikazuji mluviti k nim, neujímejž slova,
3 Zdali by aspon uposlechli, a odvrátili se jeden každý od cesty své zlé, abych litoval zlého kteréž myslím uciniti jim pro nešlechetnost predsevzetí jejich.
4 Rciž tedy jim: Takto praví Hospodin: Neuposlechnete-li mne, abyste chodili v zákone mém, kterýž jsem predložil vám, [1]
5 Poslouchajíce slov služebníku mých proroku, kteréž já posílám k vám, jakož jste, když jsem je, ráno privstávaje posílal, neposlouchali:
6 Jiste žet naložím s domem tímto jako s Sílo, a mesto toto vydám v proklínání všechnem národum zeme.
7 Slyšeli pak kneží a proroci, i všecken lid Jeremiáše mluvícího slova ta v domu Hospodinovu.
8 I stalo se, že hned, jakž prestal Jeremiáš mluviti všeho, cožkoli prikázal Hospodin mluviti ke všemu lidu, jali jej ti kneží a proroci i všecken lid ten, rkouce: Smrtí umreš.
9 Proc jsi prorokoval ve jménu Hospodinovu, rka: Stane se jako Sílo domu tomuto, a mesto toto tak spustne, že nebude v nem žádného obyvatele? Shromaždoval se pak všecken lid k Jeremiášovi do domu Hospodinova.
10 Tedy uslyšavše knížata Judská ty veci, prišli z domu královského do domu Hospodinova, a posadili se u dverí brány Hospodinovy nové.
11 I rekli kneží a proroci tem knížatum a všemu lidu, rkouce:Hoden jest smrti muž tento; nebo prorokoval proti mestu tomuto, jakž jste slyšeli v své uši.
12 Tedy promluvil Jeremiáš ke všechnem knížatum tem i ke všemu lidu, rka: Hospodin poslal mne, abych prorokoval o domu tomto i o meste tomto všecky ty veci, kteréž jste slyšeli.
13 Protož nyní polepšte cest svých a predsevzetí svých, a poslouchejte hlasu Hospodina Boha svého, i bude litovati Hospodin toho zlého, kteréž vyrkl proti vám.
14 Já pak aj, v rukou vašich jsem, ucinte mi, což se vám za dobré a spravedlivé vidí.
15 Ale však jistotne vezte, usmrtíte-li mne, že krev nevinnou na sebe uvedete, i na mesto toto, i na obyvatele jeho; nebo v pravde poslal mne Hospodin k vám, abych mluvil v uši vaše všecka slova tato.
16 I rekli knížata i všecken lid knežím a tem prorokum: Nemát nikoli muž tento odsuzován býti na smrt, ponevadž ve jménu Hospodina Boha našeho mluvil nám.
17 Tedy povstali nekterí z starších té zeme, a promluvili ke všemu shromáždení lidu, rkouce:
18 Micheáš Moraštický prorokoval za casu Ezechiáše krále Judského, a pravil všemu lidu Judskému, rka: Takto praví Hospodin zástupu: Sion jako pole orán bude, a Jeruzalém jako hromady, hora pak domu tohoto jako lesové vysocí.
19 Zdaliž hned proto usmrtil jej Ezechiáš král Judský a všecken Juda? Zdaliž neulekl se Hospodina, a nemodlil se Hospodinu? I litoval Hospodin toho zlého, kteréž vyrkl proti nim. Protož my ciníme velmi zlou vec proti dušem svým. [2]
20 A byl také muž prorokující ve jménu Hospodinovu, Uriáš syn Semaiášuv z Kariatjeharim, kterýž prorokoval o meste tomto i o zemi této v táž všecka slova jako Jeremiáš.
21 A když uslyšel král Joakim a všickni udatní jeho, i všecka knížata slova jeho, hned usiloval král usmrtiti jej. O cemž uslyšev Uriáš, bál se, a utíkaje, prišel do Egypta.
22 Ale poslal král Joakim nekteré do Egypta, Elnatana syna Achborova i jiné s ním do Egypta.
23 Kteríž vyvedše Uriáše z Egypta, privedli jej k králi Joakimovi. I zabil jej mecem, a vhodil telo jeho do hrobu lidu obecného.
24 A však ruka Achikamova syna Safanova byla pri Jeremiášovi, aby ho nevydával v ruku lidu k usmrcení jeho.