1 Slovo,kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, (když Nabuchodonozor král Babylonský, a všecko vojsko jeho, i všecka království zeme pod moc jeho prináležející, všickni také národové bojovali proti Jeruzalému a proti všechnem mestum jeho), rkoucí:
2 Takto praví Hospodin Buh Izraelský: Jdi a rci Sedechiášovi králi Judskému, rci, pravím, jemu: Takto dí Hospodin: Aj, já dám toto mesto v ruku krále Babylonského, aby je vypálil ohnem.
3 I ty neznikneš ruky jeho, ale jistotne jat a v ruku jeho vydán budeš, a oci tvé uzrí oci krále Babylonského, i ústa jeho s ústy tvými mluviti budou, a do Babylona se dostaneš.
4 A však slyš slovo Hospodinovo, Sedechiáši králi Judský: Takto praví Hospodin o tobe: Neumreš od mece,
5 V pokoji umreš. A jakož pálívali otcum tvým, králum predešlým, kteríž byli pred tebou, tak páliti budou tobe, a ríkajíce: Ach, pane, kvíliti budou nad tebou; nebo slovo toto já mluvil jsem, dí Hospodin.
6 I mluvil Jeremiáš prorok Sedechiášovi, králi Judskému, všecka slova ta v Jeruzaléme,
7 Když vojsko krále Babylonského bojovalo proti Jeruzalému a proti všechnem mestum Judským ostatním, proti Lachis a proti Azeku; nebo ta byla pozustala z mest Judských mesta hrazená.
8 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, když ucinil král Sedechiáš smlouvu se vším lidem, kterýž byl v Jeruzaléme, o vyhlášení jim svobody,
9 Aby propustil jeden každý služebníka svého a jeden každý devku svou, Hebrejského neb Hebrejskou, svobodné, aby nepodroboval sobe v službu Žida, bratra svého, nižádný.
10 Tedy uposlechla všecka knížata a všecken lid, kterýž byl v smlouvu všel, aby propustil jeden každý služebníka svého a jeden každý devku svou svobodné, aby nepodroboval jich v službu více; uposlechli, pravím, a propustili.
11 Potom pak rozmyslivše se, zase pobrali služebníky své a devky své, kteréž byli propustili svobodné, a podrobili je sobe za služebníky a devky.
12 I stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi od Hospodina, rkoucí:
13 Takto praví Hospodin Buh Izraelský: Já jsem ucinil smlouvu s otci vašimi toho dne, když jsem je vyvedl z zeme Egyptské, z domu služebníku, rka:
14 Po vyplnení sedmi let propouštívejte jeden každý bratra svého Žida, kterýž by prodán byl tobe, a sloužilt by šest let, propust, pravím, jej svobodného od sebe. Ale neuposlechli otcové vaši mne, aniž naklonili ucha svého.
15 Vy zajisté usmyslivše sobe dnes, ucinili jste to, což jest spravedlivého pred ocima mýma, že jste vyhlásili svobodu jeden každý bližnímu svému, ucinivše smlouvu pred oblícejem mým v dome tom, kterýž nazván jest od jména mého.
16 Ale zase zpácivše se, zlehcili jste jméno mé, že jste vzali zase jeden každý služebníka svého a jeden každý devku svou, kteréž jste byli propustili svobodné podlé žádosti jejich, a podrobili jste je, aby byli vaši služebníci a devky.
17 Protož takto praví Hospodin: Vy neuposlechli jste mne, abyste vyhlásili svobodu jeden každý bratru svému, a jeden každý bližnímu svému, aj, já vyhlašuji proti vám svobodu, dí Hospodin, meci, moru a hladu, a vydám vás ku posmýkání po všech královstvích zeme.
18 Vydám zajisté ty lidi, jenž prestoupili smlouvu mou, kteríž nevykonali slov smlouvy té, kterouž ucinili pred oblícejem mým, když tele roztali na dvé, a prošli mezi díly jeho,
19 Totiž knížata Judská a knížata Jeruzalémská, komorníci, a kneží, i všecken lid té zeme, kteríž prošli mezi díly toho telete.
20 Vydám je, pravím, v ruku neprátel jejich, a v ruku hledajících bezživotí jejich, i budou tela mrtvá jejich za pokrm ptactvu nebeskému, a šelmám zemským.
21 Sedechiáše také krále Judského, i knížata jeho vydám v ruku neprátel jejich, a v ruku hledajících bezživotí jejich, v ruku, pravím, vojska krále Babylonského, kteríž odtáhli od vás.
22 Aj, já prikáži, dí Hospodin, a privedu je zase na mesto toto, aby bojovali proti nemu, a vezmouce je, vypálili je ohnem; mesta také Judská obrátím v poušt, tak že nebude žádného obyvatele.