1 Byl muž v zemi Uz, jménem Job, a muž ten byl sprostný a uprímý, boje se Boha, a vystríhaje se zlého. [1] [2] [5]
2 Kterémuž se narodilo sedm synu a tri dcery.
3 A mel dobytka sedm tisíc ovec, tri tisíce velbloudu, pet set sprežení volu, a pet set oslic, a celedi služebné velmi mnoho, a byl muž ten vznešenejší nade všecky lidi východní.
4 I scházívali se synové jeho, a strojívali hody po domích, každý ve dni svém. Posílávali také, a zvávali své tri sestry, aby jedly a pily s nimi.
5 A když vyporádali dny hodu, posílával Job, a posvecoval jich, a vstávaje ráno, obetoval zápaly podlé poctu všech jich. Nebo ríkával Job: Snad zhrešili synové moji, aneb zlorecili Bohu v srdci svém. Tak ciníval \par po všecky ty dny.
6 Jednoho pak dne, když prišli synové Boží, aby se postavili pred Hospodinem, prišel také i Satan mezi ne. [3] [4]
7 Tedy rekl Hospodin Satanovi: Odkud jdeš? I odpovedel Satan Hospodinu, rka: Procházel jsem zemi, a obcházel jsem ji.
8 I rekl Hospodin Satanovi: Spatril-lis služebníka mého Joba, že není jemu rovného na zemi, a že jest muž sprostný a uprímý, bojící se Boha a varující se zlého.
9 A odpovídaje Satan Hospodinu, rekl: Zdaliž se \par darmo bojí Boha?
10 Zdaž jsi ty ho neohradil i domu jeho a všeho, což má, se všech stran? Dílu rukou jeho požehnal jsi, a dobytek jeho rozmnožil se na zemi.
11 Ale vztáhni nyní ruku svou, a dotkni se všeho, což má, nebude-lit zloreciti v oci.
12 Tedy rekl Hospodin Satanovi: Aj, cožkoli má, v moci tvé bud, toliko na nej nevztahuj ruky své. I vyšel Satan od tvári Hospodinovy.
13 Jednoho pak dne synové a dcery jeho jedli, a pili víno v dome bratra svého prvorozeného.
14 I prišel posel k Jobovi, a rekl: Když volové orali, a oslice se pásly podlé nich,
15 Vpád ucinivše Sabejští, zajali je, a služebníky zbili ostrostí mece, a utekl jsem toliko já sám, abych oznámil tobe.
16 A když on ješte mluvil, prišed druhý, rekl: Ohen Boží spadl s nebe, a rozpáliv se na dobytek i na služebníky, sehltil je, já pak utekl jsem toliko sám, abych oznámil tobe.
17 A když ten ješte mluvil, jiný prišed, rekl: Kaldejští sšikovavše tri houfy, pripadli na velbloudy, a zajali je, a služebníky zbili ostrostí mece, a utekl jsem toliko já sám, abych oznámil tobe.
18 A když ten ješte mluvil, jiný prišel a rekl: Synové tvoji a dcery tvé jedli, a pili víno v dome bratra svého prvorozeného.
19 A aj, vítr veliký strhl se z té strany od poušte, a uderil na ctyri úhly domu, tak že se oboril na deti, i zemreli, a utekl jsem toliko já sám, abych oznámil tobe.
20 Tedy \par vstav, roztrhl roucho své, a oholil hlavu svou, a padna na zem, poklonu ucinil.
21 A rekl: Nahý jsem vyšel z života matky své, nahý se také zase tam navrátím. Hospodin dal, Hospodin též odjal. Bud požehnáno jméno Hospodinovo.
22 V tom ve všem nezhrešil Job, a neprivlastnil Bohu nic nemoudrého.