1 Potom opet zjevil se Ježíš ucedlníkum u more Tiberiadského. A zjevil se takto: [1] [2]
2 Byli spolu Šimon Petr a Tomáš, jenž sloul Didymus, a Natanael, jenž byl z Kány Galilejské, a synové Zebedeovi, a jiní z ucedlníku jeho dva. [3] [4]
3 Dí jim Šimon Petr: Pujdu ryb loviti. Rekli jemu: Pujdeme i my s tebou. I šli, a vstoupili na lodí hned; a té noci nic nepopadli.
4 A když bylo již ráno, stál Ježíš na brehu. Nevedeli však ucedlníci, by Ježíš byl. [5]
5 Tedy dí jim Ježíš: Dítky, máte-li jakou krmicku? Odpovedeli jemu: Nemáme. [6]
6 On pak rekl jim: Zavrztež sít na pravou stranu lodí, a naleznete. I zavrhli sít a hned nemohli jí táhnouti pro množství ryb.
7 I rekl ucedlník ten, kteréhož miloval Ježíš, Petrovi: Pán jest. A Šimon Petr, jakž uslyšel, že Pán jest, opásal se po košili, (nebo byl nah,) a pustil se do more. [7] [8]
8 Jiní také ucedlníci na lodí plavili se, (nebo nedaleko byli od brehu, asi okolo dvou set loket,) táhnouce sít plnou ryb.
9 A jakž vystoupili na breh, uzreli reravé uhlí a rybu svrchu položenou a chléb. [9]
10 Rekl jim Ježíš: Prineste z ryb, kterýchž jste nalapali nyní.
11 Vstoupil pak Šimon Petr a vytáhl sít na zem, plnou ryb velikých, jichž bylo sto padesáte a tri. A ackoli jich tak mnoho bylo, však neztrhala se sít. [10]
12 Rekl jim Ježíš: Pojdte, obedujte. Žádný pak z ucedlníku neodvážil se ho otázati: Ty kdo jsi? vedouce, že Pán jest. [11]
13 I prišel Ježíš, a vzal chléb, a dával jim, i rybu též.
14 To již po tretí ukázal se Ježíš ucedlníkum svým, vstav z mrtvých. [12]
15 A když poobedvali, rekl Ježíš Šimonovi Petrovi: Šimone, synu Jonášuv, miluješ-li mne více nežli tito? Rekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že te miluji. Dí jemu: Pasiž beránky mé. [13] [14]
16 Rekl jemu opet po druhé: Šimone Jonášuv, miluješ-li mne? Rekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že te miluji. Dí jemu: Pasiž ovce mé. [15]
17 Rekl jemu po tretí: Šimone Jonášuv, miluješ-li mne? I zarmoutil se Petr proto, že jemu rekl po tretí: Miluješ-li mne? A odpovedel jemu: Pane, ty znáš všecko, ty víš, že te miluji. Rekl jemu Ježíš: Pasiž ovce mé. [16]
18 Amen, amen pravím tobe: Když jsi byl mladší, opasovals se a chodíval jsi, kams chtel; ale když se zstaráš, ztáhneš ruce své, a jiný te opáše, a povede, kamž ty nechceš.
19 To pak povedel, znamenaje, kterou by smrtí mel oslaviti Boha. A to povedev, rekl jemu: Pojd za mnou. [17] [18]
20 I obrátiv se Petr, uzrel toho ucedlníka, kteréhož miloval Ježíš, an jde za ním, kterýž i odpocíval za vecerí na prsech jeho, a byl rekl: Pane, kdo jest ten, kterýž te zradí? [19]
21 Toho videv Petr, dí k Ježíšovi: Pane, co pak tento?
22 Rekl jemu Ježíš: Chci-li ho nechati, dokudž neprijdu, co tobe po tom? Ty pojd za mnou. [20]
23 I vyšla rec ta mezi bratrí, že by ucedlník ten nemel umríti. A nerekl byl jemu Ježíš, že by nemel umríti, ale rekl: Chci-li ho nechati, dokudž neprijdu, co tobe po tom? [21]
24 Tot jest ucedlník ten, kterýž svedectví vydává o techto vecech, a napsal toto, a víme, že pravé jest svedectví jeho.
25 Jestit pak i jiných mnoho vecí, kteréž cinil Ježíš, kteréž kdyby mely všecky, každá obzvláštne, psány býti, mám za to, že by ten svet nemohl prijíti tech knih, kteréž by napsány byly. Amen.