1 Judas, Ježíše Krista služebník, bratr pak Jakubuv, posveceným v Bohu Otci, a Kristu Ježíši zachovaným a k nemu povolaným:
2 Milosrdenství vám a pokoj i láska budiž rozmnožena.
3 Nejmilejší, všecku snažnost vynakládaje na to, abych vám psal o obecném spasení, musil jsem psáti, vás napomínaje, abyste statecne bojovali o víru, kteráž jest jednou dána svatým. [1]
4 Nebot jsou podešli nekterí lidé bezbožní, prve již dávno poznamenaní k tomu odsouzení; kterížto milost Boha našeho prenášejí v chlipnost, a toho, kterýž jest sám Hospodin, Boha a Pána našeho Jezukrista zapírají. [2]
5 Protož videlo mi se vám to pripomenouti, kteríž jednou již o tom víte, že když Pán lid svuj z zeme Egyptské vysvobodil, potom ty, kteríž neverící byli, zatratil.
6 A ty andely, kteríž neostríhali svého knížetství, ale opustili príbytek svuj, k soudu velikého toho dne vazbou vecnou pod mrákotou schoval. [3]
7 Jako Sodoma a Gomora, a okolní mesta, když podobným zpusobem, jako i tito, v smilstvo se vydali a odešli po tele cizím, predložena jsou za príklad, pokutu vecného ohne snášejíce.
8 Takéž podobne i tito, jako v hluboký sen pohrižení, telo zajisté poskvrnují, panstvím pak pohrdají a dustojnosti se rouhají;
9 Ješto Michal archandel, když s dáblem odpor maje, hádal se o telo Mojžíšovo, neodvážil se proti nemu vynésti soudu zlorecení, ale rekl: Ztresciž te Pán. [4]
10 Tito pak, cehož neznají, tomu se rouhají; a což od prirození znají, jako nerozumná hovada, v tom se poskvrnují.
11 Beda jim, nebo cestou Kainovou odešli, a poblouzením Balámovy mzdy po lakomství se vylili, a odporováním Kóre zahynuli.
12 Tit jsou na hodech vašich poskvrny, když s vámi hodují bezstoudne, sami se pasouce; jsouce jako oblakové bez vody, jimiž vítr sem i tam tocí, stromové uvadlí, neužitecní, dvakrát mrtví a vykorenení,
13 Vzteklé vody morské, vymítajíce jako peny svou mrzkost, hvezdy bludné, jimžto mrákota tmy zachována jest na vecnost.
14 Prorokoval pak také o nich sedmý od Adama Enoch, rka: Aj, Pán s svatými tisíci svými bére se,
15 Aby ucinil soud všechnem a trestal všecky, kteríž by koli mezi nimi byli bezbožní, ze všech skutku bezbožnosti jejich, v nichž bezbožnost páchali, i ze všech tvrdých recí, kteréž mluvili proti nemu hríšníci bezbožní.
16 Tit jsou reptáci žalobní, podle žádostí svých chodíce, jejichž ústa mluví pýchu, pochlebujíce osobám nekterým pro svuj užitek.
17 Ale vy, nejmilejší, pamatujte na slova predpovedená od apoštolu Pána našeho Jezukrista.
18 Nebo jsou povedeli vám, že v posledním casu budou posmevaci, podle svých bezbožných žádostí chodící.
19 Tot jsou ti, kteríž se sami odtrhují, lidé hovadní, Ducha Kristova nemající.
20 Ale vy, nejmilejší, vzdelávajíce se na té nejsvetejší víre vaší, v Duchu svatém modléce se,
21 Ostríhejte se v lásce Boží, ocekávajíce milosrdenství Pána našeho Jezukrista k vecnému životu. [5]
22 A nad nekterými zajisté lítost mejte, rozeznání v tom majíce.
23 Jiné pak strašením k spasení privozujte, jako z ohne je vychvacujíce, v nenávisti majíce i tu skrze telo poskvrnenou sukni.
24 Tomu pak, kterýž mocen jest zachovati vás bez úrazu a postaviti pred oblicejem slávy své bez úhony s veselím, [6]
25 Samému moudrému Bohu, Spasiteli našemu, budiž sláva a velebnost, císarství i moc, i nyní i po všecky veky. Amen.