1 Stalo se pak po smrti Jozue, otázali se synové Izraelští Hospodina, rkouce: Kdo z nás potáhne proti Kananejskému napred, aby bojoval s ním?
2 Jimž rekl Hospodin: Juda necht táhne, aj, dal jsem tu zemi v ruku jeho.
3 (Rekl pak byl Juda Simeonovi bratru svému: Potáhni se mnou k dobývání losu mého, abychom bojovali proti Kananejskému, a já také potáhnu s tebou k dobývání losu tvého. I táhl s ním Simeon.
4 Tedy vytáhl Juda, i dal Hospodin Kananejského a Ferezejského v ruce jejich, a porazili z nich v Bezeku deset tisíc mužu.
5 Nebo nalezše Adonibezeka v Bezeku, bojovali proti nemu, a porazili Kananejského i Ferezejského.
6 Když pak utíkal Adonibezek, honili ho, a chytivše jej, zutínali mu palce u rukou i noh.
7 Tedy rekl Adonibezek: Sedmdesáte králu s utatými palci u rukou i noh svých sbírali drobty pod stolem mým; jakž jsem cinil, tak odplatil mi Buh. I privedli jej do Jeruzaléma, a tam umrel.
8 Nebo byli vybojovali synové Juda Jeruzalém, a vzavše jej, zbili obyvatele jeho ostrostí mece a mesto vypálili.
9 Potom také vytáhli synové Judovi, aby bojovali proti Kananejskému, bydlícímu na horách pri strane polední i na rovinách.
10 Nebo byl vytáhl Juda proti Kananejskému, kterýž bydlil v Hebronu, (jméno pak Hebronu prvé bylo Kariatarbe,) a pobil Sesaie, a Achimana, a Tolmaie.
11 A odtud byl táhl na obyvatele Dabir, (jméno pak Dabir prvé bylo Kariatsefer).
12 Kdežto rekl Kálef: Kdo by dobyl Kariatsefer a vzal by je, dám jemu Axu dceru svou za manželku.
13 Tedy dobyl ho Otoniel, syn Cenezuv, bratra Kálefova mladšího, i dal jemu Axu dceru svou za manželku.
14 Stalo se pak, že když prišla k nemu, ponukla ho, aby prosil otce jejího za pole; i ssedla s osla. A rekl jí Kálef: Cožt jest?
15 A ona odpovedela: Dej mi dar; ponevadžs mi dal zemi suchou, dej mi také studnice vod. I dal jí Kálef studnice v horních i dolních koncinách.
16 Synové také Cinejského, tchána Mojžíšova, odebrali se z mesta palmového s syny Juda na poušt Judovu, jenž jest k strane polední mestu Arad; a odšedše, bydlili s lidem tím.
17 Potom táhl Juda s Simeonem, bratrem svým, a porazili Kananejské prebývající v Sefat, a zkazili je. I nazváno jest jméno mesta toho Horma.
18 Dobyl také Juda Gázy a pomezí jeho, i Aškalonu s pomezím jeho, též Akaronu a pomezí jeho.
19 Nebo byl Hospodin s Judou, a vyhnal obyvatele hor, ale nevyhnal obyvatelu údolí, proto že vozy železné meli.
20 I dali Kálefovi Hebron, jakož byl mluvil Mojžíš, a vyhnal odtud tri syny Enakovy.
21 Jebuzejského pak, bydlícího v Jeruzaléme, nevyhnali synové Beniamin; protož bydlil Jebuzejský v Jeruzaléme s syny Beniamin až do tohoto dne.
22 Vytáhla také i celed Jozefova do Bethel, a Hospodin byl s nimi.
23 Nebo shlédla celed Jozefova Bethel, kteréhožto mesta jméno prvé bylo Luza.
24 Uzrevše pak ti špehéri muže vycházejícího z mesta, rekli jemu: Medle ukaž nám, kudy bychom mohli vjíti do mesta, a ucinímet milost.
25 Kterýžto ukázal jim, kudy by mohli vjíti do mesta; i vyhubili to mesto mecem, muže pak toho se vší celedí jeho propustili.
26 I šel muž ten do zeme Hetejských, kdež vystavel mesto, a nazval jméno jeho Luza; to jest jméno jeho až do tohoto dne.
27 Manasses také nevyhnal obyvatelu Betsan a mestecek jeho, ani Tanach a mestecek jeho, ani obyvatelu Dor a Jibleam, a Mageddo a mestecek jejich; i pocal Kananejský svobodne bydliti v zemi té.
28 Když se pak zsilil Izrael, uvedl Kananejského pod plat, a maje jej vyhnati, nevyhnal.
29 Efraim také nevyhnal Kananejského bydlícího v Gázer, protož bydlil Kananejský u prostred neho v Gázer.
30 Zabulon též nevyhnal obyvatelu Cetron, a obyvatelu Naalol, protož bydlil Kananejský u prostred neho, a dával jemu plat.
31 Asser také nevyhnal obyvatelu Acho a obyvatelu Sidonu, ani Ahalab, ani Achzib, ani Helba, ani Afek, ani Rohob.
32 I bydlil Asser mezi Kananejskými obyvateli zeme té, nebo nevyhnal jich.
33 Též Neftalím nevyhnal obyvatelu Betsemes, ani obyvatelu Betanat, protož bydlil mezi Kananajeskými prebývajícími v zemi té; a však obyvatelé Betsemes a Betanat dávali jim plat.
34 Ssužovali pak Amorejští syny Dan na horách, tak že nedali jim scházeti do údolí.
35 Nebo pocal Amorejský svobodne bydliti na hore Heres, v Aialon a v Salbim, ale když se zsilila ruka celedi Jozefovy, uvedeni jsou pod plat.
36 Pomezí pak Amorejského bylo od zacátku hor Akrabim, od skály jejich i výše.