1 Vstoupil pak andel Hospodinuv z Galgala do Bochim a rekl: Vyvedl jsem vás z Egypta a uvedl jsem vás do zeme, kterouž jsem s prísahou zaslíbil otcum vašim, a rekl jsem: Nezruším smlouvy své s vámi na veky.
2 Vy také necinte smlouvy s obyvateli zeme této, oltáre jejich rozkopejte; ale neposlechli jste hlasu mého. Co jste to ucinili?
3 Procež také jsem rekl: Nevyhladím jich pred tvárí vaší, ale budou vám jako trní, a bohové jejich budou vám osídlem.
4 I stalo se, když mluvil andel Hospodinuv slova tato všechnem synum Izraelským, že pozdvihl hlasu svého lid a plakal.
5 I nazvali jméno místa toho Bochim, a obetovali tu Hospodinu.
6 Rozpustil pak byl Jozue lid, a rozešli se synové Izraelští, jeden každý do dedictví svého, aby vládli zemí.
7 I sloužil lid Hospodinu po všecky dny Jozue, a po všecky dny starších, kteríž dlouho živi byli po Jozue, jenž videli všecky skutky veliké Hospodinovy, kteréž ucinil Izraelovi.
8 Ale když umrel Jozue syn Nun, služebník Hospodinuv, jsa ve stu a desíti letech,
9 A pochovali ho v krajine dedictví jeho, v Tamnatheres, na hore Efraim, k strane pulnocní hory Gás;
10 Také když všecken vek ten pripojen jest k otcum svým, a povstal jiný vek po nich, kteríž neznali Hospodina, ani skutku, kteréž ucinil Izraelovi:
11 Tedy cinili synové Izraelští to, což jest zlého pred ocima Hospodinovýma, a sloužili modlám,
12 Opustivše Hospodina Boha otcu svých, kterýž je vyvedl z zeme Egyptské, a odešli za bohy cizími, bohy tech národu, kteríž byli vukol nich, a klaneli se jim; procež popudili Hospodina. [1]
13 Nebo opustivše Hospodina, sloužili Bálovi i Astarotum. [2]
14 I rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal je v ruku loupežníku, kteríž je zloupili; vydal je, pravím, v ruku neprátel jejich vukol, tak že nemohli více ostáti pred neprátely svými.
15 Kamžkoli vycházeli, ruka Hospodinova byla proti nim ke zlému, jakož byl mluvil Hospodin, a jakož byl zaprisáhl jim Hospodin; i ssouženi byli náramne.
16 Vzbuzoval pak Hospodin soudce, kteríž vysvobozovali je z rukou zhoubcu jejich.
17 Ale ani soudcu svých neposlouchali, nebo smilnili, odcházejíce za bohy cizími, a klaneli se jim. Odcházeli rychle s cesty, po kteréž chodili otcové jejich, tak že poslouchati majíce prikázaní Hospodinových, necinili toho.
18 A když vzbuzoval jim Hospodin soudce, býval Hospodin s každým soudcím, a vysvobozoval je z ruky neprátel jejich po všecky dny soudce; (nebo želel Hospodin naríkání jejich, k nemuž je privodili ti, kteríž je ssužovali a utiskali). [3]
19 Po smrti pak soudce navracejíce se zase, pohoršovali cest svých více nežli otcové jejich, odcházejíce za bohy cizími, a sloužíce i klanejíce se jim; nic neulevili z skutku jejich zlých a cesty jejich prevrácené.
20 Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova proti Izraelovi, a rekl: Proto že prestoupil národ tento smlouvu mou, kterouž jsem ucinil s otci jejich, a neposlouchali hlasu mého:
21 Já také více nevyhladím žádného od tvári jejich z národu, kterýchž zanechal Jozue, když umrel,
22 Abych skrze ne zkušoval Izraele, budou-li ostríhati cesty prikázaní Hospodinových, chodíce v nich, jakož ostríhali otcové jejich, cili nic.
23 I zanechal Hospodin národu tech, a nevyhnal jich rychle, aniž dal jich v ruku Jozue.