1 Odšel pak Samson do Gázy, a uzrev tam ženu nevestku, všel k ní.
2 I povedíno obyvatelum Gázy: Samson prišel sem. Kteríž obeslavše se, stráhli na nej v bráne mesta pres celou noc, a staveli se tiše té celé noci, rkouce: Až ráno zabijeme jej.
3 Spal pak Samson až do pul noci, a o pul noci vstal, a pochytiv vrata brány mestské s obema verejemi a s závorou, vložil na ramena svá a vnesl je na vrch hory, kteráž byla naproti Hebronu.
4 Potom pak zamiloval ženu v údolí Sorek, jejíž jméno bylo Dalila.
5 I prišli knížata Filistinská k ní a rekli jí: Oklamej ho a zvez, v cem jest síla jeho tak veliká, a jak bychom premohli jej, abychom svížíce, skrotili jej; tobe pak jeden každý z nás dáme tisíc a sto lotu stríbra.
6 Tedy rekla Dalila Samsonovi: Prosím, oznam mi, v cem jest tak veliká síla tvá, a cím bys svázán a zemdlen býti mohl?
7 Odpovedel jí Samson: Kdyby mne svázali sedmi houžvemi surovými, kteréž ješte neuschly, tedy zemdlím, a budu jako jiný clovek.
8 I prinesli jí knížata Filistinská sedm houžví surových, kteréž ješte neuschly, a svázala ho jimi.
9 (V zálohách pak nastrojeni byli nekterí u ní v komore.) I rekla jemu: Filistinští na te, Samsone. A on roztrhl houžve, jako by pretrhl nit koudelnou, pristrce k ohni, a není poznána síla jeho.
10 Tedy rekla Dalila Samsonovi: Aj, oklamals mne a lžive jsi mi mluvil. Prosím, oznam mi nyní, cím bys mohl svázán býti?
11 Kterýž odpovedel jí: Kdyby mne tuze svázali novými provazy, jimiž by ješte nic deláno nebylo, tedy zemdlím a budu jako kdokoli jiný z lidí.
12 I vzala Dalila provazy nové a svázala ho jimi, a rekla jemu: Filistinští na te, Samsone. (Zálohy pak nastrojeny byly v komore.) I roztrhl je na rukou svých jako nitku.
13 Tedy rekla Dalila Samsonovi: Až dosavad jsi mne svodil, a mluvils mi lež. Poveziž mi, cím bys svázán býti mohl. Odpovedel jí: Kdybys privila sedm pramenu z vlasu hlavy mé k vratidlu tkadlcovskému.
14 Což ucinivši, zarazila hrebem, a rekla jemu: Filistinští na te, Samsone. A procítiv ze sna svého, vytrhl hreb, osnovu i s vratidlem.
15 Opet rekla jemu: Kterak ty pravíš: Miluji te, ponevadž srdce tvé není se mnou? Již jsi mne potrikrát oklamal a neoznámils mi, v cem jest tak veliká síla tvá.
16 Když tedy trápila jej slovy svými každého dne, a obtežovala jej, umdlena jest duše jeho, jako by již mel umríti.
17 I otevrel jí cele srdce své a rekl jí: Britva nevešla nikdy na hlavu mou, nebo Nazarejský Boží jsem od života matky své. Kdybych oholen byl, odešla by ode mne síla má, a zemdlel bych a byl jako jiný clovek.
18 Viduci pak Dalila, že by cele otevrel jí srdce své, poslala a zavolala knížat Filistinských temi slovy: Podte ješte jednou, nebo otevrel mi cele srdce své. Tedy prišli knížata Filistinská k ní, nesouce stríbro v rukou svých.
19 I uspala ho na klíne svém a povolala holice, i dala oholiti sedm pramenu vlasu hlavy jeho. I pocala jím strkati, když odešla od neho síla jeho.
20 A rekla: Filistinští na te, Samsone. Procítiv pak ze sna svého, rekl: Vyjdu jako i prvé, a probiji se skrze ne. Nevedel však, že Hospodin odstoupil od neho.
21 Tedy javše ho Filistinští, vyloupili mu oci, a dovedše ho do Gázy, svázali jej dvema retezy železnými. A mlel v dome veznu.
22 Potom pocaly mu vlasy na hlave odrostati po oholení.
23 Knížata pak Filistinská shromáždili se, aby obetovali obet velikou bohu svému Dágonovi a aby se veselili; nebo rekli: Dalt jest buh náš v ruce naše Samsona neprítele našeho.
24 A když uzrel jej lid, chválili boha svého; nebo pravili: Dalt jest buh náš v ruce naše neprítele našeho a zhoubce zeme naší, kterýž mnohé z našich zmordoval.
25 I stalo, když se rozveselilo srdce jejich, že rekli: Zavolejte Samsona, aby kratochvílil pred námi. Tedy povolali Samsona z domu veznu, aby hral pred nimi; i postavili ho mezi sloupy.
26 Nebo rekl Samson pacholeti, kteréž ho za ruku vodilo: Prived mne, at mohu omakati sloupy, na nichž dum stojí, a zpodepríti se na ne.
27 Dum pak plný byl mužu a žen, a byla tam všecka knížata Filistinská, ano i na vrchu okolo trí tisíc mužu a žen, kteríž dívali se, když Samson hral.
28 I volal Samson k Hospodinu, a rekl: Panovníce Hospodine, prosím, rozpomen se na mne, a posilni mne, žádám, toliko aspon jednou, ó Bože, abych se jednou pomstíti mohl za své obe oci nad Filistinskými.
29 Objav tedy Samson oba sloupy prostrední, na nichž dum ten stál, zpolehl na ne, na jeden pravou a na druhý levou rukou svou.
30 Potom rekl Samson: Necht umre život muj s Filistinskými. A nalehl silne, i padl dum na knížata a na všecken lid, kterýž byl v nem; i bylo mrtvých, kteréž pobil on umíraje, více než tech, kteréž pobil, živ jsa.
31 Tedy prišli prátelé jeho, a všecken dum otce jeho, a vzavše jej, odešli, a pochovali jej mezi Zaraha a Estaol v hrobe Manue otce jeho. A on soudil lid Izraelský dvadceti let.