1 Cinili pak synové Izraelští to, což jest zlého pred ocima Hospodinovýma, i vydal je Hospodin v ruku Madianským za sedm let.
2 A zmocnila se velmi ruka Madianských nad Izraelem, tak že synové Izraelští pred Madianskými zdelali sobe jámy, kteréž jsou na horách, a jeskyne a pevnosti.
3 A bývalo, že jakž co oseli Izraelští, pritáhl Madian a Amalech a národ východní, povstávaje proti nim.
4 Kterížto rozbijeli stany proti nim, a kazili úrody zeme, až kudy se vchází do Gázy, a nenechávali potravy v Izraeli, ani ovce, ani vola, ani osla.
5 Nebo i sami i s stády svými i s stany pritáhli, a jako kobylky ve množství pricházívali, aniž jich neb velbloudu jejich byl pocet; tak pricházejíce do zeme, hubili ji.
6 Tedy znuzen byl velmi Izrael od Madianských, protož volali synové Izraelští k Hospodinu.
7 Když pak volali synové Izraelští k Hospodinu prícinou Madianských,
8 Poslal Hospodin muže proroka k synum Izraelským, a rekl jim: Takto praví Hospodin Buh Izraelský: Já jsem vás vyvedl z Egypta, a vyvedl jsem vás z domu služby,
9 A vytrhl jsem vás z rukou Egyptských a z rukou všech, jenž vás ssužovali, kteréž jsem vyhnal pred tvárí vaší, a dal jsem vám zemi jejich.
10 I rekl jsem vám: Já jsem Hospodin Buh váš, nebojte se bohu Amorejských, v jejichž zemi bydlíte. Ale neposlechli jste hlasu mého.
11 Tedy prišel andel Hospodinuv a posadil se pod dubem, jenž byl v Ofra, kteréž bylo Joasa Abiezeritského. Gedeon pak syn jeho mlátil obilí na humne, aby vezma, utekl s tím pred Madianskými.
12 I ukázal se jemu andel Hospodinuv, a rekl jemu: Hospodin s tebou, muži udatný.
13 Odpovedel jemu Gedeon: Ó Pane muj, jestliže Hospodin s námi jest, procež pak na nás prišlo všecko toto? A kde jsou všickni divové jeho, o kterýchž vypravovali nám otcové naši, rkouce: Zdaliž nás z Egypta nevyvedl Hospodin? A nyní opustil nás Hospodin a vydal v ruku Madianských.
14 A pohledev na nej Hospodin, rekl: Jdi v této síle své, a vysvobodíš Izraele z ruky Madianských. Zdaliž jsem te neposlal?
15 Kterýž odpovedel jemu: Poslyš mne, Pane muj, cím já vysvobodím Izraele? Hle, rod muj chaterný jest v pokolení Manassesovu, a já nejmenší v dome otce svého.
16 Tedy rekl jemu Hospodin: Ponevadž já budu s tebou, protož zbiješ Madianské jako muže jednoho.
17 Jemuž on rekl: Prosím, jestliže jsem nalezl milost pred ocima tvýma, dej mi znamení, že ty mluvíš se mnou.
18 Prosím, neodcházej odsud, až zase prijdu k tobe, a vynesu obet svou a položím pred tebou. Odpovedel on: Ját poseckám, až se navrátíš.
19 Tedy Gedeon všed do domu, pripravil kozelce, a po merici mouky presných chlebu. I vložil maso do koše, a polívku vlil do hrnce, i vynesl to k nemu pod dub a obetoval.
20 I rekl jemu andel Boží: Vezmi to maso a chleby ty nekvašené, a polož na tuto skálu, a polívkou polej. I ucinil tak. [1]
21 Potom zdvihl andel Hospodinuv konec holi, kterouž mel v rukou svých, a dotekl se masa a chlebu presných; i vystoupil ohen z skály té, a spálil to maso i chleby presné. A v tom andel Hospodinuv odšel od ocí jeho.
22 A vida Gedeon, že by andel Hospodinuv byl, rekl: Ach, Panovníce Hospodine, proto-liž jsem videl andela Hospodinova tvárí v tvár, abych umrel?
23 I rekl jemu Hospodin: Mej pokoj, neboj se, neumreš.
24 Protož vzdelal tu Gedeon oltár Hospodinu, a nazval jej: Hospodin pokoje, a až do tohoto dne ješte jest v Ofra Abiezeritského.
25 Stalo se pak té noci, že rekl jemu Hospodin: Vezmi volka vyspelého, kterýž jest otce tvého, totiž volka toho druhého sedmiletého, a zboríš oltár Báluv, kterýž jest otce tvého, háj také, kterýž jest vedlé neho, posekáš.
26 A vzdeláš oltár Hospodinu Bohu svému na vrchu skály této, na rovine její, a vezma volka toho druhého, obetovati budeš obet zápalnou s drívím háje, kterýž posekáš.
27 Tedy vzal Gedeon deset mužu z služebníku svých, a ucinil, jakž mluvil jemu Hospodin; a boje se celedi otce svého a mužu mesta, neucinil toho ve dne, ale v noci.
28 Když pak vstali muži mesta ráno, uzreli zborený oltár Báluv, a háj, kterýž byl vedlé neho, že byl posekaný, a volka toho druhého obetovaného v obet zápalnou na oltári v nove vzdelaném.
29 I mluvili jeden k druhému: Kdo to udelal? A vyhledávajíce, vyptávali se a pravili: Gedeon syn Joasuv to ucinil.
30 Tedy rekli muži mesta k Joasovi: Vyved syna svého, at umre, proto že zboril oltár Báluv, a že posekal háj, kterýž byl vedlé neho.
31 Odpovedel Joas všechnem stojícím pred sebou: A což se vy nesnadniti chcete o Bále? Zdali vy jej vysvobodíte? Kdož by se zasazoval o nej, at jest zabit hned jitra tohoto. Jestližet jest bohem, nechat se sám zasazuje o to, že jest rozboren oltár jeho.
32 I nazval jej toho dne Jerobálem, rka: Necht se zasadí Bál proti nemu, že zboril oltár jeho.
33 Tedy všickni Madianští a Amalechitští a národové východní shromáždili se spolu, a prešedše Jordán, položili se v údolí Jezreel.
34 Duch pak Hospodinuv posilnil Gedeona, kterýžto zatroubiv v troubu, svolal Abiezeritské k sobe.
35 A poslal posly ke všemu pokolení Manassesovu, a svoláno jest k nemu; poslal též posly k Asserovi, k Zabulonovi a k Neftalímovi, i pritáhli jim na pomoc.
36 Tedy mluvil Gedeon k Bohu: Vysvobodíš-li skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil,
37 Aj, já položím rouno toto na humne. Jestliže rosa bude toliko na roune, a na vší zemi vukol sucho, tedy vedeti budu, že vysvobodíš skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil.
38 I stalo se tak. Nebo vstav nazejtrí, stlacil rouno, a vyždal rosu z neho, i byl plný koflík vody.
39 Rekl také Gedeon Bohu: Nerozpaluj se prchlivost tvá proti mne, že promluvím ješte jednou. Prosím, nechažt zkusím ješte jednou na roune. Necht jest, prosím, samo rouno suché, a na vší zemi rosa.
40 I ucinil Buh té noci tak, a bylo samo rouno suché, a na vší zemi byla rosa.