1 Muži pak Efraim rekli jemu: Co jsi nám to ucinil, že jsi nepovolal nás, když jsi táhl k boji proti Madianským? A tuze se na nej domlouvali.
2 Jimž odpovedel: Zdaž jsem co takového provedl, jako vy? Zdaliž není lepší paberování Efraimovo, než vinobraní Abiezerovo?
3 V ruce vaše dal Buh knížata Madianská Goréba a Zéba, a co jsem já mohl takového uciniti, jako vy? I spokojil se duch jejich k nemu, když mluvil ta slova.
4 Když pak prišel Gedeon k Jordánu, prešel jej, a tri sta mužu, kteríž byli s ním, ustalí, honíce neprátely.
5 Protož rekl mužum Sochot: Dejte, prosím, po pecníku chleba lidu, kterýž za mnou jde, nebo ustali, a já honím Zebaha a Salmuna, krále ty Madianské.
6 I rekl jemu jeden z knížat Sochot: Což již moc Zebahova a Salmunova jest v ruce tvé, abychom dali vojsku tvému chleba?
7 Jimž rekl Gedeon: Z té príciny, když dá Hospodin Zebaha a Salmuna v ruku mou, tehdy zmrskám tela vaše trním a bodlácím z poušte té.
8 I táhl odtud do Fanuel, a podobne mluvil k nim, ale obyvatelé Fanuel odpovedeli jemu tolikéž, jako muži Sochot.
9 I rekl obyvatelum Fanuel: Když se navrátím v pokoji, zborím veži tuto.
10 Zebah pak a Salmun byli v Karkara spolu s vojsky svými, takmer patnácte tisícu, všickni, což jich bylo pozustalo ze všeho vojska národu východních, zbitých pak bylo sto a dvadceti tisíc mužu bojovníku.
11 I táhna Gedeon cestou bydlících v staních od východní strany Nobe a Jegbaa, uderil na to vojsko, kteréžto vojsko sobe pocínalo bezpecne.
12 Když pak utíkali Zebah a Salmun, honil je, a jal oba dva ty krále Madianské, Zebaha a Salmuna, a všecko vojsko jejich predesil.
13 I navracel se Gedeon syn Joasuv z bitvy pred východem slunce.
14 I jav mládence z obyvatelu Sochotských, vyptával se ho; kterýž sepsal mu knížata Sochot a starší jeho, sedmdesáte sedm mužu.
15 Prišed pak k obyvatelum Sochot, rekl: Aj, Zebah a Salmun, pro než jste mi utrhali, rkouce: Zdali moc Zebaha a Salmuna jest v ruce tvé, abychom dali ustalým mužum tvým chleba?
16 Protož vzav starší mesta a trní s bodlácím z poušte té, dal na nich príklad jiným mužum Sochot.
17 I veži Fanuel rozboril, a pobil muže mesta.
18 Potom rekl Zebahovi a Salmunovi: Jací to byli muži, kteréž jste pobili na hore Tábor? Odpovedeli oni: Takoví jako ty, jeden každý na pohledení byl jako syn královský.
19 I dí: Bratrí moji, synové matky mé byli. Živt jest Hospodin, byste byli živili je, nepobil bych vás.
20 Tedy rekl k Jeter prvorozenému svému: Vstan, pobí je. Ale mládencek nevytáhl mece svého, proto že se bál, nebo byl ješte mládencek.
21 I rekl Zebah a Salmun: Vstan ty a obor se na nás, nebo jaký jest muž, taková i síla jeho. Vstav tedy Gedeon, zabil Zebaha a Salmuna, a vzal halže, kteréž byly na hrdlech velbloudu jejich.
22 Potom rekli muži Izraelští Gedeonovi: Panuj nad námi i ty i syn tvuj, také syn syna tvého, nebo vysvobodil jsi nás z ruky Madianských.
23 I odpovedel jim Gedeon: Nebudut já panovati nad vámi, aniž panovati bude nad vámi syn muj, Hospodin panovati bude nad vámi.
24 Rekl jim také Gedeon: Žádost tuto vzložím toliko na vás, abyste mi dali jeden každý náušnici z loupeží svých; (nebo náušnice zlaté meli, proto že Izmaelitští byli.)
25 I odpovedeli: Rádi dáme. A prostrevše roucho, metali na ne každý náušnici z loupeží svých.
26 Byla pak váha náušnic zlatých, kteréž vyžádal, tisíc a sedm set lotu zlata, krome halží a zlatých jablecek, i roucha šarlatového, kteréž na sobe meli králové Madianští, a krome halží, kteréž byly na hrdlech velbloudu jejich.
27 I udelal z toho Gedeon efod, a složil jej v meste svém Ofra. I smilnil tam všecken Izrael, chode za ním, a byl Gedeonovi i domu jeho osídlem.
28 Madianští pak sníženi jsou pred syny Izraelskými, aniž potom pozdvihli hlavy své; a tak byla v pokoji zeme za ctyridceti let ve dnech Gedeonových.
29 A odšed Jerobál syn Joasuv, prebýval v dome svém.
30 Mel pak Gedeon sedmdesáte synu, kteríž pošli z bedr jeho; nebo mel žen mnoho.
31 Ženina také jeho, kterouž mel v Sichem, i ta porodila jemu syna, a dala mu jméno Abimelech.
32 A když umrel Gedeon syn Joasuv v starosti dobré, pochován jest v hrobe Joasa otce svého v Ofra Abiezeritského.
33 Stalo se pak po smrti Gedeonove, že se odvrátili synové Izraelští a smilnili, jdouce za modlami, a vzali sobe Bále Berit za boha.
34 A nerozpomenuli se synové Izraelští na Hospodina Boha svého, kterýž je vytrhl z ruky všech neprátel jejich vukol.
35 A neucinili milosrdenství s domem Jerobále Gedeona, jako on všecko dobré cinil Izraelovi.