1 Nebo odšed Abimelech syn Jerobáluv do Sichem k bratrím matky své, mluvil k nim i ke vší celedi domu otce matky své, rka:
2 Mluvte, prosím, ke všechnem mužum Sichemským: Co jest lépe vám, to-li, aby panovalo nad vámi sedmdesáte mužu, totiž všickni synové Jerobálovi, cili aby panoval nad vámi muž jeden? Pamatujte pak, že jsem já kost vaše a telo vaše.
3 Tedy mluvili bratrí matky jeho o nem ke všechnem mužum Sichemským všecka slova tato, a naklonilo se srdce jejich k Abimelechovi, nebo rekli: Bratr náš jest.
4 I dali jemu sedmdesáte lotu stríbra z domu Bále Berit, na než sobe najal Abimelech služebníky, povalece a tuláky, aby chodili za ním.
5 A prišed do domu otce svého do Ofra, zmordoval bratrí své, syny Jerobálovy, sedmdesáte mužu, na jednom kameni; toliko zustal Jotam syn Jerobáluv nejmladší, nebo se byl skryl.
6 Tedy shromáždili se všickni muži Sichemští i všecken dum Mello, i šli, a ustanovili sobe Abimelecha za krále na rovinách u sloupu, kterýž jest u Sichem.
7 To když povedeli Jotamovi, odejda, postavil se na vrchu hory Garizim, a pozdvihna hlasu svého, volal, a rekl jim: Poslyšte mne muži Sichemští, a uslyš vás Buh.
8 Sešlo se nekterého casu dríví, aby pomazalo nad sebou krále. I rekli olive: Kraluj nad námi.
9 Jimžto odpovedela oliva: Zdali já, opuste svou tucnost, kterouž cten bývá Buh i lidé, pujdu, abych byla postavena nad stromy?
10 I reklo dríví fíku: Pod ty a kraluj nad námi.
11 Jimž odpovedel fík: Zdali já, opuste sladkost svou a ovoce své výborné, pujdu, abych postaven byl nad stromy?
12 Reklo opet dríví vinnému korenu: Pod ty a kraluj nad námi.
13 Jimž odpovedel vinný koren: Zdali já, opuste své víno, kteréž obveseluje Boha i lidi, pujdu, abych postaven byl nad stromy?
14 Naposledy reklo všecko dríví bodláku: Pod ale ty a kraluj nad námi.
15 I odpovedel bodlák dríví: Jestliže v pravde bérete vy mne sobe za krále, podte, odpocívejte pod stínem mým; pakli nic, vyjdi ohen z bodláku a spal cedry Libánské. [1]
16 Tak i nyní, jestliže jste práve a upríme ucinili, ustavivše Abimelecha za krále, a jestliže jste dobre ucinili Jerobálovi a domu jeho, a jestliže podlé dobrodiní rukou jeho odplatili jste se jemu;
17 (Nebo otec muj bojoval za vás a opovážil se života svého, aby vás vysvobodil z ruky Madianských,
18 Vy pak ted povstali jste proti domu otce mého, a zmordovali jste syny jeho, sedmdesáte mužu na jednom kameni, a ustanovili jste krále Abimelecha, syna devky jeho, nad muži Sichemskými, proto že bratr váš jest);
19 Jestliže, rku, práve a upríme udelali jste Jerobálovi i domu jeho dne tohoto, veselte se z Abimelecha, a on také necht se veselí z vás;
20 Pakli nic, necht vyjde ohen z Abimelecha a sžíre muže Sichemské i dum Mello, necht vyjde také ohen od mužu Sichemských a z domu Mello a sžíre Abimelecha.
21 Tedy utekl Jotam, a utíkaje, odšel do Beera, a zustal tam, boje se Abimelecha bratra svého.
22 I panoval Abimelech nad Izraelem tri léta.
23 Poslal pak Buh ducha zlého mezi Abimelecha a mezi muže Sichemské, a zproneverili se muži Sichemští Abimelechovi, [2]
24 Aby pomštena byla krivda sedmdesáti synu Jerobálových, a aby krev jejich prišla na Abimelecha bratra jejich, kterýž zmordoval je, a na muže Sichemské, kteríž posilnili rukou jeho, aby zmordoval bratrí své.
25 Nebo ucinili muži Sichemští jemu zálohy na vrších hor, a loupili všecky chodíci mimo ne tou cestou; kterážto vec povedína jest Abimelechovi.
26 Syn pak Ebeduv Gál, jda s bratrími svými, prišel do Sichem, i tešili se z neho muži Sichemští.
27 A vyšedše na pole, sbírali víno své a tlacili i veselili se; a všedše do chrámu bohu svých, jedli a pili, a zlorecili Abimelechovi.
28 Rekl pak Gál syn Ebeduv: Kdo jest Abimelech? A jaké jest Sichem, abychom sloužili jemu? Zdaliž není syn Jerobáluv, a Zebul úredník jeho? Služte radeji mužum Emora, otce Sichemova; nebo proc my máme sloužiti tomuto?
29 Ale ó kdyby tento lid byl v ruce mé, abych shladil Abimelecha! I rekl Abimelechovi: Sber sobe vojsko, a vyjdi.
30 Uslyšav pak Zebul, úredník mesta toho, slova Gále syna Ebedova, rozhneval se náramne.
31 I poslal posly k Abimelechovi tajne, rka: Hle, Gál syn Ebeduv i bratrí jeho prišli do Sichem, a hle, bojovati budou s mestem proti tobe.
32 Protož nyní vstana nocne, ty i lid, kterýž jest s tebou, zdelej zálohy v poli.
33 A ráno, když bude slunce vycházeti, vstana, uderíš na mesto, a když on i lid, kterýž jest s ním, vyjde proti tobe, uciníš jemu to, což se naskytne ruce tvé.
34 A protož vstal Abimelech i všecken lid, kterýž s ním byl v noci, a ucinili zálohy u Sichem na ctyrech místech.
35 I vyšel Gál syn Ebeduv, a postavil se v bráne mesta; vyvstal pak Abimelech i lid, kterýž s ním byl, z záloh.
36 A uzrev Gál ten lid, rekl Zebulovi: Hle, lid sstupuje s vrchu hor. Jemuž odpovedel Zebul: Stín hor vidíš, jako nejaké lidi.
37 Tedy opet promluvil Gál, rka:Hle, lid sstupuje s vrchu, nebo houf jeden táhne cestou rovin Monenim.
38 Rekl pak jemu Zebul: Kde jsou nyní ústa tvá, jimižs mluvil: Kdo jest Abimelech, abychom sloužili jemu? Zdaliž toto není lid ten, kterýmž jsi pohrdal? Vytáhniž nyní, a bojuj proti nemu.
39 I vytáhl Gál pred lidmi Sichemskými, a bojoval proti Abimelechovi.
40 Ale Abimelech honil ho utíkajícího pred tvárí svou, a padlo ranených mnoho až k bráne.
41 Zustal pak Abimelech v Aruma, a Zebul vyhnal Gále i bratrí jeho, aby nezustávali v Sichem.
42 Nazejtrí pak vytáhl lid do pole, i oznámeno jest to Abimelechovi.
43 Tedy on pojal lid svuj, a rozdelil jej na tri houfy, zdelav zálohy v polích, a vida, an lid vychází z mesta, vyskocil na ne a zbil je.
44 Nebo Abimelech a houf, kterýž byl s ním, uderili na ne a postavili se u brány mesta, druzí pak dva houfové oborili se na všecky ty, kteríž byli v poli, a zbili je.
45 Abimelech pak dobýval mesta celý ten den, až ho i dobyl, a lid, kterýž v nem byl, pobil, a zboriv mesto, posál je solí.
46 Uslyševše pak všickni muži veže Sichemské, vešli do hradu svého, chrámu boha Berit.
47 A oznámeno jest Abimelechovi, že se tam shromáždili všickni muži veže Sichemské.
48 Tedy vstoupil Abimelech na horu Salmon, on i všecken lid, kterýž byl s ním, a nabrav seker s sebou, nasekal ratolestí s stromu, kterýchž nabral a vložil na rameno své. I rekl lidu, kterýž byl s ním: Což jste videli, že jsem ucinil, spešne ucinte tak jako já.
49 I utal sobe jeden každý ze všeho lidu ratolest, a jdouce za Abimelechem, skladli je u hradu, a zapálili jimi hrad. I zemreli tam všickni muži veže Sichemské témer tisíc mužu a žen.
50 Odšel pak Abimelech do Tébes, a položil se u Tébes, i dobyl ho.
51 Byla pak veže pevná u prostred mesta, a utekli tam všickni muži i ženy, i všickni prední mesta toho, a zavreli po sobe, vstoupivše na vrch veže.
52 Tehdy prišed Abimelech až k veži, dobýval jí, a pristoupil až ke dverím veže, aby je zapálil ohnem.
53 V tom žena nejaká svrhla kus žernovu na hlavu Abimelechovu, a prorazila hlavu jeho.
54 A on rychle zavolav mládence, kterýž nosil zbroj jeho, rekl jemu: Vytrhni mec svuj a zabí mne, aby potom nepravili o mne: Žena zabila ho. I probodl jej služebník jeho, a umrel.
55 Uzrevše pak synové Izraelští, že by umrel Abimelech, odešli jeden každý k místu svému.
56 A tak odmenil Buh zlým Abimelechovi za nešlechetnost, kterouž páchal proti otci svému, zmordovav sedmdesáte bratrí svých.
57 Tolikéž i všecku nešlechetnost mužu Sichemských vrátil Buh na hlavu jejich, a prišlo na ne zlorecení Jotama syna Jerobálova.