1 Rekl také Hospodin Mojžíšovi: Mluv knežím synum Aronovým a rci jim: Pri mrtvém nepoškvrní se žádný z vás v lidu svém.
2 Toliko pri krevním príteli svém, materi neb otci svém, synu neb dceri své a bratru svém,
3 Též pri sestre své, panne sobe nejbližší, kteráž nemela muže, pri té poškvrní se.
4 Nepoškvrní se pri knížeti lidu svého, tak aby necistý byl.
5 Nebudou delati sobe lysiny na hlave své, vytrhávajíce sobe vlasy. A brady své nebudou holiti, ani tela svého rezati.
6 Budou svatí Bohu svému, aniž poškvrní jména Boha svého; nebo obeti ohnivé Hospodinovy, chléb Boha svého obetují, protož svatí budou.
7 Ženy nevestky aneb poškvrnené nevezmou sobe, a ženy zahnané od muže jejího nepojmou; nebo svatý jest jeden každý z nich Bohu svému.
8 Ty také, lide, za svatého budeš jej míti, nebo chléb Boha tvého obetuje. Protož svatý bude tobe, nebo já svatý jsem Hospodin, kterýž posvecuji vás.
9 Dcera pak nekterého kneze, když by se smilství dopustila, otce svého poškvrnila. Ohnem spálena bud. [1]
10 Knez pak nejvyšší mezi bratrími svými, na jehožto hlavu vylit jest olej pomazání, a posvetil rukou svých, aby oblácel se v roucho svaté, hlavy své neodkryje a roucha svého neroztrhne.
11 Aniž k kterému telu mrtvému pristoupí, a aniž pri otci aneb materi své poškvrní se.
12 Nevyjde z svatyne a nepoškvrní svatyne Boha svého; nebo koruna oleje pomazání Boha jeho jest na nem: Já jsem Hospodin.
13 On také ženu v panenstvím jejím za manželku sobe pojme.
14 Vdovy, aneb zahnané, aneb poškvrnené, nevestky, žádné z tech nebude sobe bráti, ale pannu z lidu svého vezme sobe za manželku.
15 A nepoškvrní semene svého v rodu svém, nebo já jsem Hospodin posvetitel jeho.
16 Mluvil opet Hospodin Mojžíšovi, rka:
17 Mluv k Aronovi a rci: Kdožkoli z semene tvého po všech rodech svých bude míti na sobe vadu, necht nepristupuje, aby obetoval chléb Boha svého.
18 Nebo žádný muž, kterýž by mel na sobe vadu, nemá pristupovati: Muž slepý, aneb kulhavý, aneb mající oud nekterý príliš malý, aneb príliš veliký,
19 Aneb muž, kterýž by mel zlámanou nohu, aneb zlámanou ruku,
20 Aneb hrbovatý, aneb krhavý, aneb kterýž má belmo na oku svém, aneb prašivost ustavicnou, neb lišeje, aneb stlacené luno.
21 Nižádný muž, kterýž by mel na sobe nejakou vadu, z semene Arona kneze, nepristoupí, aby obetoval obeti ohnivé Hospodinu; nebo vada na nem jest. Nepristoupít, aby obetoval chléb Boha svého.
22 Chléb však Boha svého z vecí svatosvatých a z vecí svatých jísti bude.
23 Ale za oponu nebude vcházeti a k oltári nebude pristupovati, nebo vada jest na nem, aby nepoškvrnil svatyne mé; nebo já jsem Hospodin posvetitel jejich.
24 Ta slova mluvil Mojžíš k Aronovi a k synum jeho, i ke všechnem synum Izraelským.