1 Mluvil opet Hospodin k Mojžíšovi, rka: [4]
2 Kdyby clovek zhrešil a prestoupením prestoupil proti Hospodinu, bud že by oklamal bližního svého v veci sobe sverené, aneb v spolku nejakém, aneb mocí by vzal neco, aneb lstive podvedl bližního svého,
3 Bud že nalezna ztracenou vec, za prelby mu ji, bud že by prisáhl falešne, kteroukoli vecí z tech, kterouž prihází se cloveku uciniti a zhrešiti jí,
4 Když by tedy zhrešil a vinen byl: navrátí zase tu vec, kterouž mocí sobe vzal, aneb tu, kteréž lstive s útiskem dosáhl, aneb tu, kteráž mu sverena byla, aneb ztracenou vec, kterouž nalezl,
5 Aneb o kterékoli veci falešne prisáhl: tedy navrátí to z cela, a nad to pátý díl toho pridá tomu, cíž bylo; to navrátí v den obeti za hrích svuj.
6 Obet pak za hrích svuj privede Hospodinu z drobného dobytku, skopce bez poškvrny, vedlé ceny tvé, v obet za vinu knezi.
7 I ocistí jej knez pred Hospodinem, a odpušteno mu bude, jedna každá z tech vecí, kterouž by ucinil a jí vinen byl.
8 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, rka: [1]
9 Prikaž Aronovi i synum jeho a rci: Tento bude rád pri obeti zápalné: (slove pak obet zápalná od pálení na oltári celou noc až do jitra, nebo ohen na oltári vždycky horeti bude),
10 Oblece se knez v roucho své lnené, a košilku lnenou vezme na telo své, a vyhrabe popel, když ohen spálí obet zápalnou na oltári, a vysype jej u oltáre.
11 Potom svlece šaty své a oblece se v roucho jiné, a vynese popel ven z stanu na místo cisté.
12 Ohen pak, kterýž jest na oltári, bude horeti na nem, nebude uhašován. A bude zapalovati jím knez dríví každého jitra, a zporádá na nem obet zápalnou, a páliti bude na nem tuk pokojných obetí. [3]
13 Ohen ustavicne horeti bude na oltári, a nebudet uhašen.
14 Tento pak bude rád pri obeti suché, kterouž obetovati budou synové Aronovi Hospodinu u oltáre:
15 Vezme hrst belné mouky z obeti té a z oleje jejího, se vším tím kadidlem, kteréž bude na obeti suché, a páliti to bude na oltári u vuni líbeznou, pametné její Hospodinu.
16 Což pak zustane z ní, to jísti budou Aron i synové jeho; presné jísti se bude na míste svatém, v síni stánku úmluvy jísti to budou. [2]
17 Nebude vareno s kvasem, nebo jsem jim to dal za díl z obetí mých ohnivých; svaté svatých to jest, jako i obet za hrích a jako obet za vinu.
18 Každý mužského pohlaví z synu Aronových jísti bude to právem vecným po rodech vašich, z ohnivých obetí Hospodinových. Což by se koli dotklo toho, svaté bude.
19 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, rka:
20 Tato jest obet Aronova a synu jeho, kterouž obetovati budou Hospodinu v den pomazání jeho: Desátý díl míry efi mouky belné za obet suchou ustavicnou, polovici toho ráno a polovici u vecer.
21 Na pánvici s olejem strojena bude; smaženou prineseš ji, a pecené kusy obeti suché obetovati budeš u vuni spokojující Hospodina.
22 A knez, kterýž z synu jeho po nem pomazán bude, at ji obetuje právem vecným. Hospodinu všecko to páleno bude.
23 A všeliká suchá obet knežská celá spálena bude; nebudet jedena.
24 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, rka:
25 Mluv Aronovi a synum jeho a rci: Tento bude rád obeti za hrích: Na míste, kdež se zabijí obet zápalná, zabita bude obet za hrích pred Hospodinem; svatá svatých jest.
26 Knez obetující tu obet za hrích budet jísti ji; na míste svatém jedena bude v síni stánku úmluvy.
27 Což by se koli dotklo masa jejího, svaté bude; a jestliže by krví její šaty skropeny byly, to, což skropeno jest, obmyješ na míste svatém.
28 A nádoba hlinená, v níž by vareno bylo, rozražena bude; pakli by v nádobe medené vareno bylo, vytrena a vymyta bude vodou.
29 Všeliký pohlaví mužského mezi knežími jísti to bude; svaté svatých jest.
30 Ale žádná obet za hrích, (z jejížto krve neco vneseno bylo by do stánku úmluvy k ocištení v svatyni), nebude jedena; ohnem spálena bude.