1 Tento pak bude rád obeti za provinení; svatá svatých jest.
2 Na kterémž míste zabijí se obet zápalná, na témž zabijí i obet za vinu, a pokropí krví její oltáre svrchu vukol.
3 Všecken pak tuk její obetovati bude z ní, ocas i tuk streva prikrývající.
4 Též obe dve ledvinky s tukem, kterýž jest na nich i na slabinách; a branici, kteráž jest na jatrách, s ledvinkami odejme.
5 I bude páliti to knez na oltári v obet ohnivou Hospodinu; obet za provinení jest.
6 Všeliký pohlaví mužského mezi knežími jísti bude ji, na míste svatém jedena bude; svatá svatých jest.
7 Jakož obet za hrích, tak obet za vinu, jednostejné právo míti budou; knezi, kterýž by ho ocištoval, prináležeti bude.
8 Knezi pak, kterýž by necí obet zápalnou obetoval, kuže té obeti zápalné, kterouž obetoval, prináležeti bude.
9 Nadto všeliká obet suchá, kteráž v peci pecena bude, a všecko, což na pánvici aneb v kotlíku strojeno bude, knezi, kterýž to obetuje, prináležeti bude.
10 Tolikéž všeliká obet suchá olejem zadelaná aneb upražená, všechnem synum Aronovým prináležeti bude, a to jednomu jako druhému.
11 Tento pak bude rád obeti pokojné, kterouž by obetoval Hospodinu:
12 Jestliže by ji obetoval v obeti chvály, tedy obetovati bude v obet chvály koláce nekvašené, olejem zadelané a oplatky nekvašené, olejem pomazané a mouku belnou smaženou, s temi koláci olejem zadelanými.
13 Mimo ty koláce také chléb kvašený obetovati bude obet svou, v obet chvály pokojných obetí svých.
14 A budet obetovati z neho jeden pecník, ze vší té obeti Hospodinu obet ku pozdvižení, a ten prináležeti bude tomu knezi, kterýž kropil krví té obeti pokojné.
15 Maso pak obet, z té obeti chvály, jenž jest obet pokojná, v den obetování jejího jedeno bude, aniž co zustane z neho do jitra.
16 Jestliže by pak z slibu aneb z dobré vule obetoval obet svou, tolikéž v den obetování jejího jedena bude; a jestliže by co zustalo z toho, tedy na druhý den jísti se bude.
17 Jestliže by pak co masa z té obeti zustalo do tretího dne, ohnem spáleno bude.
18 Pakli by kdo predce jedl maso obeti pokojné dne tretího, nebudet príjemný ten, kterýž ji obetoval, aniž prijata bude, ale ohavnost bude, a kdož by koli jedl je, ponese nepravost svou.
19 Též maso, kteréž by se dotklo neceho necistého, nebude jedeno, ale ohnem spáleno bude; maso pak jiné, kdož by koli cistý byl, bude moci jísti.
20 Nebo clovek, kterýž by jedl maso z obeti pokojné, kteráž jest Hospodinu obetována, a byl by poškvrnený: tedy vyhlazen bude clovek ten z lidu svého.
21 A kdož by se dotkl neceho necistého, budto necistoty cloveka, bud hovada necistého aneb všeliké ohavnosti necisté, a jedl by maso z obeti pokojné, kteráž jest Hospodinu posvecena: tedy vyhlazen bude clovek ten z lidu svého.
22 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, rka: [1]
23 Mluv k synum Izraelským a rci jim: Žádného tuku z vola, aneb z ovce, aneb z kozy nebudete jísti.
24 Ackoli tuk mrtvého a tuk udáveného hovada muže užíván býti k všeliké potrebe, ale jísti ho nikoli nebudete.
25 Nebo kdož by koli jedl tuk z hovada, kteréž obetovati bude clovek v obet ohnivou Hospodinu, vyhlazen bude clovek ten, kterýž jedl, z lidu svého.
26 Tolikéž krve žádné jísti nebudete ve všech príbytcích svých, bud z ptactva, bud z hovada.
27 Všeliký clovek, kterýž by jedl jakou krev, vyhlazen bude z lidu svého.
28 Mluvil opet Hospodin k Mojžíšovi, rka:
29 Mluv k synum Izraelským a rci: Kdož by obetoval obet svou pokojnou Hospodinu, on sám prinese obet svou Hospodinu z obetí pokojných svých.
30 Ruce jeho obetovati budou obet ohnivou Hospodinu. Tuk s hrudím prinese, a hrudí aby bylo v obet sem i tam obracení pred Hospodinem.
31 Páliti pak bude knez tuk na oltári, ale hrudí to zustane Aronovi i synum jeho.
32 A plece pravé dáte knezi ku pozdvižení z obetí pokojných vašich.
33 Kdožkoli z synu Aronových obetovati bude krev obetí pokojných a tuk, tomu se dostane plece pravé na díl jeho.
34 Nebo hrudí sem i tam obracení a plece vzhuru pozdvižení vzal jsem od synu Izraelských z obetí pokojných jejich, a dal jsem je Aronovi knezi i synum jeho právem vecným od synu Izraelských.
35 Tot jest díl pomazání Aronova, a pomazání synu jeho z ohnivých obetí Hospodinových, ode dne toho, v kterémž jim pristoupiti rozkázal k vykonávání knežství Hospodinu,
36 Kterýž prikázal Hospodin, aby jim ode dne, v kterémž jich pomazal, dáván byl od synu Izraelských právem vecným po rodech jejich.
37 Tent jest rád obeti zápalné, obeti suché, obeti za hrích, obeti za vinu, a posvecování i obetí pokojných,
38 Kteréž prikázal Hospodin Mojžíšovi na hore Sinai toho dne, když prikázal synum Izraelským, aby obetovali obeti své Hospodinu na poušti Sinai.