1 Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Micheášovi Moraštickému za dnu Jotama, Achasa a Ezechiáše králu Judských, kteréž u videní slyšel o Samarí a Jeruzalému.
2 Slyšte všickni lidé naporád, pozoruj zeme, i což na ní jest, a necht jest Panovník Hospodin proti vám svedkem, Panovník z chrámu svatosti své.
3 Nebo aj, Hospodin vyjde z místa svého, a sstoupe, šlapati bude po vysokostech zeme.
4 I budou se rozplývati hory pod ním, a údolé se roztrhovati, tak jako vosk od ohne, a jako vody mající spád dolu,
5 A to všecko pro Jákobovo zproneverení, a pro hríchy domu Izraelského. Kdo jest prícina zproneverení Jákobova? Zdali ne Samarí? A kdo výsostí Judských: Zdali ne Jeruzalém?
6 Protož obrátím Samarí v hromadu rumu, k štípení vinic, a svalím do údolí kamení její, i základy její odkryji.
7 A všecky rytiny její ztluceny budou, i všickni darové její ohnem spáleni, a všecky modly její obrátím v pustinu. Nebo ze mzdy nevestcí toho nashromáždila, protož se zase ke mzde nevestcí to navrátí.
8 Nad címž kvíliti a naríkati budu, chode svlecený a nahý, vydám se v naríkání jako drakové, a v kvílení jako mladé sovy,
9 Proto že zneduživela od ran svých, a že prišlo to až k Judovi, dosáhlo až k bráne lidu mého, až do Jeruzaléma.
10 Neoznamujtež v Gát, aniž hned placte; v dome Ofra v prachu se válej.
11 Ty, kteráž bydlíš v Safir, zajdi, obnaženou majíc hanbu. Nevyjdet ta, kteráž bydlí v Zaanan pro kvílení v Betezel, od vás maje živnost svou.
12 Bude, pravím, bolestiti pro dobré veci obyvatelkyne Marót, proto že sstoupí zlé od Hospodina až do brány Jeruzalémské.
13 Zapráhni do vozu rychlé kone, obyvatelkyne Lachis, kteráž jsi puvod hrícha dceri Sionské; nebo v tobe nalezena jsou prestoupení Izraelova.
14 Protož pošleš dary své s Morešet v Gát; domové Achzib zklamají krále Izraelské.
15 Ó obyvatelkyne Maresa, i tobet tudíž privedu dedice; až do Adulam prijde, k sláve Izraelské.
16 Uciniž sobe lysinu, a ohol se pro syny rozkoší svých; rozšir lysinu svou jako orlice, nebo stehují se od tebe.