1 Beda tem, kteríž vymýšlejí nepravost a ukládají zlé na ložcích svých, a na úsvite ráno vykonávají je, když jest v moci rukou jejich.
2 Požádají polí, i vydírají, takž i domu, a odjímají; a tak provozují moc nad mužem i domem jeho, nad jedním každým i dedictvím jeho.
3 Protož takto praví Hospodin: Aj, já myslím proti celedi té vec zlou, odkudž nevynmete hrdel vašich, aniž budete choditi vysokomyslne; nebo cas zlý bude.
4 V ten den užívati budou o vás prísloví, a naríkati budou naríkáním žalostným, rkouce: Do cela zpušteni jsme, podíl lidu mého promenil. Jakte mi jej odjal, a vzav pole naše, rozdelil!
5 Protož nebudeš míti, kdožt by vztáhl provazec na los v shromáždení Hospodinovu.
6 Neprorokujte. Budou prorokovati, ale nebudou temto prorokovati, a neponesou pohanení.
7 Ó kteráž sloveš domem Jákobovým, zdali do tesna vehnán býti má duch Hospodinuv? To-liž by skutkové jeho byli? Zdaliž slova má nejsou dobrá tomu, kdož upríme chodí?
8 Vcera byl lidem mým, již jako neprítel povstává. Majíce odev, plášt strhujete s tech, kteríž chodí bezpecne, vyhýbajíce se bitve.
9 Manželky lidu mého vyháníte z domu rozkoší jejich, od dítek jejich odjímáte slávu mou na veky.
10 Vstante a odejdete, nebot tato není sídlem pro necistotu. Ztratí vás, a to ztracením jistým.
11 Jestliže za proroka se vydávaje a lež mluve, ríká: Budu tobe prorokovati o víne aneb o nápoji opojujícím, takový bývá prorokem lidu tohoto.
12 Jistotne zberu te, Jákobe, docela, jistotne shromáždím ostatky Izraele, a seženu je v hromadu jako ovce v Bozra, jako stádo do prostred ovcince jeho, i vzejde hluk od lidu. [1]
13 Vstoupí ten, kterýž prolamovati bude pred nimi. Prolomí, a projdou bránu, a vyjdou skrze ni; ano i král jejich pujde pred nimi, a Hospodin na špici jejich.