1 Bríme Ninive: Kniha videní Nahuma Elkošského.
2 Hospodin jest Buh horlivý a mstitel, mstitel jestit Hospodin, a zurivý. Hospodin uvodí pomstu na protivníky své, a drží hnev proti neprátelum svým. [1] [2]
3 Hospodin dlouhocekající jest a velikomocný, však nikoli neospravedlnuje vinného. U vichru a bouri jest cesta Hospodinova, a oblak jest prach noh jeho. [3]
4 Když domlouvá mori, vysušuje je, i všecky reky vysušuje; chradne Bázan i Karmel, i kvet Libánský chradne.
5 Hory se tresou pred ním, a pahrbkové se rozplývají, zeme pak horí pred tvárí jeho, i okršlek zemský a všickni, kteríž prebývají na nem.
6 Pred rozhneváním jeho kdo ostojí? A kdo se postaví proti prchlivosti hnevu jeho? Prchlivost jeho vylévá se jako ohen, a skály vyvracejí se pred ním.
7 Dobrýt jest Hospodin, silou jest v den ssoužení, a zná ty, kdož v neho doufají. [4]
8 Protož povodní prudkou konec uciní místu jeho, a neprátely Boží stihati budou temnosti.
9 Co myslíte proti Hospodinu? Ont konec uciní, nezdvihne druhé rány.
10 Nebo rovne jako trní spleteni jsouce, a jako vínem opojeni, jako strnište suché docela sehlceni budou.
11 Z tebet vyšel ten, kterýž myslí proti Hospodinu zlé, rádce nešlechetný.
12 Takto dí Hospodin: Byt se byli pokojne meli, bylit by tak v rozšírení zustali aneb by toliko premršteni byli; i bylo by to pominulo, a netrápil bych jich více, tak jako jsem trápil.
13 Nyní pak polámi jho jeho, aby neleželo na tobe, a to, címž jsi svázán, roztrhám.
14 Nebo prikázaní vydal proti tobe Hospodin, nebudet rozsíváno ze jména tvého více; z domu Boha tvého vyhladím rytinu i slitinu, a když zlehcen budeš, zpusobímt hrob.
15 Aj hle na horách techto nohy potešené veci zvestujícího, ohlašujícího pokoj. Slaviž, o Judo, slavnosti své, pln sliby své. Nebot nepokusí se více ani mimo tebe choditi nešlechetný, docelat jest vyhlazen.