1 I stalo se, když uslyšel Sanballat a Tobiáš, a Gesem Arabský i jiní neprátelé naši, že bych vystavel zed, a že nezustalo v ní mezery, ackoli jsem ješte až do toho casu nevstavil vrat do bran,
2 Že poslal Sanballat a Gesem ke mne, rka: Prid, a rozmluvíme spolu ve vsi na rovinách Ono. Ale oni mé zlé obmýšleli.
3 Takž jsem poslal k nim posly, rka: Dílo veliké delám, protož nemohu odjíti. Což se má meškati dílo, když bych je opuste, k vám sjíti mel?
4 I posílali ke mne na týž zpusob ctyrikrát, a odpovedel jsem jim týmiž slovy.
5 Potom poslal ke mne Sanballat na tentýž zpusob po páté služebníka svého s listem otevreným.
6 V kterémž bylo psáno: Slyší se mezi národy, jakž Gasmu praví, že ty a Židé myslíte se zprotiviti, a že ty proto stavíš zed, abys králem jejich byl, jakž se to dokoná.
7 Také žes i proroky postavil, aby hlásali o tobe v Jeruzaléme, rkouce: Král v Judstvu. Nyní tedy uslyší král ty veci. Protož prid, a poradíme se spolu.
8 Tedy poslal jsem k nemu, rka: Nenít toho nic, což ty pravíš, ale sám sobe to vymýšlíš.
9 Nebo všickni ti nás ustrašiti se snažovali, myslíce: Oslábnou ruce jejich pri díle, a nedokoná se to. Ale však ty, ó Bože, posiln rukou mých.
10 A když jsem všel do domu Semaiáše syna Delaiášova, syna Mehetabelova,kterýž se byl zavrel, rekl mi: Sejdeme se do domu Božího, do vnitrku chrámu, a zavreme dvére chrámové; nebo prijdou, chtíc te zamordovati. A to v noci prijdou, aby te zamordovali.
11 Jemuž jsem rekl: Takový-liž by muž, jako jsem já, utíkati mel? Aneb kdo jest tak, jako jsem já, ješto by vejda do chrámu, živ byl? Nevejdut.
12 I poznal jsem, a aj, Buh neposlal ho, ale proroctví to mluvil proti mne, že ho Tobiáš a Sanballat byli ze mzdy najali.
13 Proto pak ze mzdy byl najat, abych já ustrašen jsa, ucinil to a zhrešil, aby mi to bylo u nich k zlé povesti, címž by mi utrhali.
14 Budiž pametliv, muj Bože, na Tobiáše a Sanballata, podlé tech skutku jejich, i na Noadii prorokyni, a na jiné proroky, kteríž strašili mne.
15 A tak dodelána jest zed ta petmecítmého dne mesíce Elul v padesáti a dvou dnech.
16 To když uslyšeli všickni neprátelé naši, a videli všickni národové, kteríž byli vukol nás, ulekli se velmi; nebo poznali, že od Boha našeho pusobeno bylo dílo to.
17 Také v tech dnech i listy casto posílali prednejší Judští k Tobiášovi, tolikéž od Tobiáše docházely k nim.
18 Nebo mnozí v Judstvu meli s ním prísahu, proto že byl zetem Sechaniáše syna Arachova, a Jochanan syn jeho pojal byl dceru Mesullama syna Berechiášova.
19 K tomu i dobré ciny jeho vypravovali prede mnou, a reci mé vynášeli k nemu. Listy pak posílal Tobiáš, aby mne ustrašil.