1 I shromáždil se všecken lid jednomyslne do ulice, kteráž jest proti bráne vodné, a rekli Ezdrášovi uciteli, aby prinesl knihu zákona Mojžíšova, kterýž vydal Hospodin lidu Izraelskému.
2 Tedy prinesl Ezdráš knez zákon pred to shromáždení mužu i žen i všech, kteríž by rozumne poslouchati mohli, prvního dne mesíce sedmého.
3 I cetl v nem na té ulici, kteráž jest proti bráne vodné, od jitra až do poledne, pri prítomnosti mužu i žen, i kterížkoli rozumeti mohli. A uši všeho lidu obráceny byly k knize zákona.
4 Stál pak Ezdráš ucitel na kazatelnici drevené, kterouž byli udelali k té veci, a stál podlé neho Mattitiáš, Sema, Anaiáš, Uriáš, Helkiáš a Maaseiáš, po pravé ruce jeho, po levé pak Pedaiáš, Misael, Malkiáš, Chasum, Chasbaddana, Zachariáš a Mesullam.
5 Otevrel tedy Ezdráš knihu pred ocima všeho lidu, (nebo výše stál než všecken lid). Kterouž jakž otevrel, povstal všecken lid.
6 I dobrorecil Ezdráš Hospodinu Bohu velikému, a všecken lid odpovídal: Amen, amen, pozdvihujíce rukou svých, a sklonujíce hlavy, poklonu ucinili Hospodinu tvárí k zemi.
7 Tak i Jesua, Báni, Serebiáš, Jamin, Akkub, Sabbetai, Hodiáš, Maaseiáš, Kelita, Azariáš, Jozabad, Chanan, Pelaiáš, a Levítové vyucovali lid zákonu. Lid pak byl na míste svém.
8 Nebo ctli v té knize v zákone Božím srozumitelne, a vykládajíce smysl, vysvetlovali to, což ctli.
9 Potom rekl Nehemiáš, jinak Tirsata, a Ezdráš knez, ucitel, a Levítové, kteríž lid vyucovali, všemu lidu: Den tento posvecený jest Hospodinu Bohu vašemu, nekveltež, ani placte. (Nebo plakal všecken lid, když slyšeli slova zákona.)
10 Ale jdete, rekl jim, a jezte tucné veci, a píte sladké, sdílejíce se s temi, kteríž nemají nic pripraveno. Den zajisté tento svatý jest Pánu našemu, protož nermuttež se, nýbrž radost Hospodinova budiž síla vaše.
11 A když tak Levítové pospokojili všeho lidu, mluvíce: Mlcte, nebo den svatý jest, a nermutte se,
12 Odšel všecken lid, aby jedli a pili, a aby se sdíleli. I veselili se velmi, proto že srozumeli slovum tem, kteráž jim v známost uvedli.
13 Potom nazejtrí sešla se knížata celedí otcovských ze všeho lidu, kneží i Levítové k Ezdrášovi uciteli, aby vyrozumeli slovum zákona.
14 Našli pak napsáno v zákone, že prikázal Hospodin skrze Mojžíše, aby bydlili synové Izraelští v stáncích na slavnost mesíce sedmého,
15 A aby dali prohlásiti a provolati po všech mestech svých i v Jeruzaléme, rkouce: Vyjdete na hory, a prineste ratolestí olivových a ratolestí dríví borového, a ratolestí myrtových, i ratolestí palmových, a ratolestí dríví hustého, abyste nadelali stánku, tak jakž psáno jest.
16 Protož vyšed lid, prinesli a nadelali sobe stánku, jeden každý na streše své, i v síních svých, i v síních domu Božího, i v ulici brány vodné, i v ulici brány Efraim.
17 A tak nadelali stánku všecko shromáždení tech, jenž se vrátili z zajetí, a bydlili v nich, (ackoli necinili tak synové Izraelští ode dnu Jozue syna Nun, až do dne toho). I byla radost velmi veliká.
18 Cetl pak v knize zákona Božího na každý den, od prvního dne až do posledního, a drželi slavnost za sedm dní. Osmého pak dne byl svátek podlé obyceje.