1 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na poušti Sinai, léta druhého po vyjití z zeme Egyptské, mesíce prvního, rka:
2 Slaviti budou synové Izraelští velikunoc v cas svuj vymerený.
3 Ctrnáctého dne mesíce toho u vecer budete ji slaviti jistým casem svým, vedlé všech ustanovení jejích, a podlé všech rádu jejích slaviti ji budete.
4 I mluvil Mojžíš k sy\par Izraelským, aby slavili Fáze.
5 Tedy slavili Fáze v mesíci prvním, ctrnáctého dne u vecer na poušti Sinai; vedlé všeho toho, což prikázal Hospodin Mojžíšovi, tak ucinili synové Izraelští.
6 I byli nekterí muži, ješto se poškvrnili pri mrtvém, kteríž nemohli slaviti Fáze toho dne. I pristoupili pred Mojžíše a Arona v ten den,
7 A promluvili muži ti k nemu: My jsme se poškvrnili nad mrtvým. Nebude-liž nám zbráneno obetovati obeti Hospodinu v jistý cas spolu s syny Izraelskými?
8 I rekl jim Mojžíš: Pocekejte, až uslyším, co vám uciniti rozkáže Hospodin.
9 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, rka:
10 Mluv k sy\par Izraelským a rci: Kdož by koli byl poškvrnený nad mrtvým, aneb byl by na ceste daleké, bud z vás aneb z potomku vašich, budet slaviti Fáze Hospodinu.
11 Mesíce druhého, ctrnáctého dne u vecer slaviti budou je, s chleby nekvašenými, a s rerichami jísti je budou.
12 Nezanechajít ho nic až do jitra, a kosti v nem nezlámí; vedlé všelikého ustanovení Fáze budou je slaviti.
13 Ale clovek ten, kterýž by byl cistý, a nebyl na ceste, a však by zanedbal slaviti Fáze, vyhlazena bude duše ta z lidu svého; nebo obeti Hospodinu neobetoval v jistý cas její; hrích svuj ponese clovek ten.
14 Jestliže by s vámi bydlil príchozí, a slavil by Fáze Hospodinu, vedlé ustanovení Fáze, a vedlé rádu jeho bude je slaviti. Ustanovení jednostejné bude vám, tak príchozímu, jako obyvateli v zemi.
15 Toho pak dne, v kterémž vyzdvižen jest príbytek, prikryl oblak príbytek, a stál nad stánkem svedectví; u vecer pak bývalo nad príbytkem na pohledení jako ohen až do jitra. [1]
16 Tak bývalo ustavicne, oblak prikrýval jej ve dne, záre pak ohnivá v noci.
17 A když se zdvihl oblak od stánku, hned také hýbali se synové Izraelští; a na kterém míste pozustal oblak, tu také kladli se synové Izraelští.
18 K rozkazu Hospodinovu hýbali se synové Izraelští, a k rozkazu Hospodinovu kladli se; po všecky dny, dokudž zustával oblak nad príbytkem, i oni leželi.
19 Když pak trval oblak nad príbytkem po mnohé dny, tedy drželi synové Izraelští stráž Hospodinovu, a netáhli odtud.
20 A když oblak byl nad príbytkem po nemnohé dny, k rozkazu Hospodinovu kladli se, a k rozkazu Hospodinovu hýbali se.
21 Kdyžkoli byl oblak od vecera až do jitra, a v jitre se vznesl, hned i oni šli; bud že trval pres den a noc, (jakž kdy vznášel se oblak, tak oni táhli,)
22 Bud že za dva dni, aneb za mesíc, aneb za rok prodléval oblak nad príbytkem, zustávaje nad ním, synové Izraelští také leželi,a nehnuli se; když pak on vznášel se, též i oni táhli.
23 K rozkazu Hospodinovu kladli se, a k rozkazu Hospodinovu hýbali se, stráž Hospodinovu držíce podlé rozkazu jeho skrze Mojžíše.