1 Dále pak, bratrí moji, radujte se v Pánu. Jednostejných vecí vám psáti mne se jiste nestýšte, vám pak to bezpecné jest.
2 Vizte psy, vizte zlé delníky, vizte roztržku.
3 Nebo myt jsme obrízka, kteríž duchem sloužíme Bohu, a chlubíme se v Kristu Ježíši, a nedoufáme v tele,
4 Ackoli i já mohl bych doufati v tele. Zdá-lit se komu jinému, že by mohl doufati v tele, já mnohem více,
5 Obrezán jsa osmého dne, jsa z rodu Izraelského, pokolení Beniaminova, Žid z Židu, podle zákona farizeus, [1]
6 A z strany horlivosti protivník církve, z strany pak spravedlnosti zákonní jsa bez úhony.
7 Ale to, což mi bylo jako zisk, položil jsem sobe pro Krista za škodu.
8 Nýbrž i všecky veci pokládám škodou býti pro vyvýšenost známosti Krista Ježíše Pána mého, pro nejž jsem to všecko ztratil, a mám to jako za smetí, jedné abych Krista získal, [2]
9 A v nem nalezen byl nemající své spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, ale tu, kteráž jest z víry Kristovy, spravedlnost, kterážto jest z Boha a u víre záleží, [3]
10 Abych tak poznal jej, a divnou moc vzkríšení jeho, a spolecnost utrpení jeho, pripodobnuje se k smrti jeho,
11 Zda bych tak prišel k vzkríšení z mrtvých.
12 Ne že bych již dosáhl, aneb již dokonalým byl, ale snažne bežím, zda bych i dostihnouti mohl, nacež uchvácen jsem od Krista Ježíše. [4]
13 Bratrí, ját nemám za to, že bych již dosáhl. [5]
14 Ale to jedno ciním, na ty veci, kteréž jsou za mnou, zapomínaje, k tem pak, kteréž jsou prede mnou, úsilne chvátaje, k cíli bežím, k odplate svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši.
15 Protož kterížkoli jsme dokonalí, to smýšlejme. A pakli v cem jinak smyslíte, i tot vám Buh zjeví.
16 Ale k cemuž jsme již prišli, v tom pri jednostejném zustávejme pravidle a jednostejne smysleme.
17 Spolunásledovníci moji budte, bratrí, a šetrte tech, kteríž tak chodí, jakož máte príklad na nás.
18 Nebot mnozí chodí, o nichž jsem castokrát pravil vám a nyní s plácem pravím, žet jsou neprátelé kríže Kristova,
19 Jichžto konec jest zahynutí, jejichžto buh jest bricho, a sláva jejich v mrzkostech jejich, kteríž o zemské veci stojí.
20 Ale naše meštanství jestit v nebesích, odkudž i Spasitele ocekáváme Pána Jezukrista,
21 Kterýž promení to telo naše ponížené, tak aby bylo podobné k telu slávy jeho, podle mocnosti té, kteroužto on mocen jest i všecky veci podmaniti sobe.