1 Protož jest-li jaké potešení v Kristu, jest-li které utešení lásky, jest-li která spolecnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování,
2 Naplnte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejne smýšlejíce, [2]
3 Nic necinte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokore jedni druhé za dustojnejší sebe majíce.
4 Nehledejte jeden každý svých vecí, ale každý také toho, což jest jiných.
5 Budiž tedy tatáž mysl pri vás, jakáž byla pri Kristu Ježíši, [3] [4] [5]
6 Kterýž jsa v zpusobu Božím, nepoložil sobe toho za loupež rovný býti Bohu,
7 Ale samého sebe zmaril, zpusob služebníka prijav, podobný lidem ucinen.
8 A v zpusobu nalezen jako clovek, ponížil se, poslušný jsa ucinen až do smrti, a to do smrti kríže.
9 Protož i Buh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno, [6]
10 Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, tech, kteríž jsou na nebesích, a tech, jenž jsou na zemi, i tech, jenž jsou pod zemí,
11 A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v sláve Boha Otce.
12 A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v prítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s tresením spasení své konejte.
13 Buh zajisté jest, kterýž pusobí v vás i chtení i skutecné cinení, podle dobre libé vule své.
14 Všecko pak cinte bez reptání a bez pochybování,
15 Abyste byli bez úhony, a uprímí synové Boží, bez obvinení uprostred národu zlého a prevráceného; mezi kterýmižto svette jakožto svetla na svete, [1]
16 Slovo života zachovávajíce, k chloube mé v den Kristuv, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo bežel, ani nadarmo pracoval.
17 A bycht pak i obetován byl pro obet a službu víre vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi.
18 A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou.
19 Mámt pak nadeji v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zveda, kterak vy se máte.
20 Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastne o vaše veci pecoval.
21 Všickni zajisté svých vecí hledají, a ne tech, kteréž jsou Krista Ježíše.
22 Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou prisluhoval v evangelium.
23 Tohot hle, nadeji mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou.
24 Mámt pak nadeji v Pánu, že i sám brzo k vám prijdu.
25 Ale zdálo se mi za potrebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíre mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potrebe mé poslati k vám, [7]
26 Ponevadž takovou mel žádost vás všecky videti, a velmi težek nad tím byl, že jste o nem slyšeli, že by byl nemocen.
27 A bylt jest jiste nemocen, i blízek smrti, ale Buh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek nemel.
28 Protož tím spešneji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku.
29 Protož prijmetež jej v Pánu se vší radostí, a mejte takové v uctivosti.
30 Nebot jest pro dílo Kristovo až k smrti se priblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v cemž jste vy meli nedostatek pri posloužení mne.