1 Prísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 Ku poznání moudrosti a cvicení, k vyrozumívání recem rozumnosti,
3 K dosažení vycvicení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 Aby dána byla hloupým dumyslnost, mládenecku umení a prozretelnost.
5 Když poslouchati bude moudrý, pribude mu umení, a rozumný bude vtipnejší,
6 K srozumení podobenství, a výmluvnosti reci moudrých a pohádkám jejich.
7 Bázen Hospodinova jest pocátek umení, moudrostí a cvicením pohrdají blázni. [1]
8 Poslouchej, synu muj, cvicení otce svého, a neopouštej naucení matky své. [2]
9 Nebot to pridá príjemnosti hlave tvé, a bude zlatým retezem hrdlu tvému.
10 Synu muj, jestliže by te namlouvali hríšníci, neprivoluj.
11 Jestliže by rekli: Pod s námi, úklady cinme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Vrz los svuj mezi nás, mešec jeden budeme míti všickni:
15 Synu muj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 Nebo nohy jejich ke zlému beží, a pospíchají k vylévání krve.
17 Jiste, že jakož nadarmo roztažena bývá sít pred ocima jakéhokoli ptactva,
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Takovét jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 Moudrost vne volá, na ulicech vydává hlas svuj.
21 V nejvetším hluku volá, u vrat brány, v meste, a výmluvnosti své vypravuje, rka:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posmevaci posmech sobe libovati, a blázni nenávideti umení?
23 Obrattež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá. [3]
24 Ponevadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval, [4]
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 Procež i já v bíde vaší smáti se budu, posmívati se budu, když prijde to, cehož se bojíte,
27 Když prijde jako hrozné zpuštení to, cehož se bojíte, a bída vaše jako boure nastane, když prijde na vás trápení a ssoužení.
28 Tehdy volati budou ke mne, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 Proto že nenávideli umení, a bázne Hospodinovy nevyvolili,
30 Aniž povolili rade mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Protož jísti budou ovoce skutku svých, a radami svými nasyceni budou.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štestí bláznu zahubí je.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpecne, pokoj maje pred strachem zlých vecí. [5]